UNICEF (Dětský fond OSN) byl založen v roce 1946 na pomoc dětem v Evropě zasaženým 2. světovou válkou. Dnes pracuje ve 193 zemích světa, kde dětem pomáhá přežít a podporuje jejich rozvoj.
UNICEF dětem zajišťuje zdravotní péči, výživu, pitnou vodu a hygienu, základní vzdělání pro všechny chlapce i dívky a ochranu před násilím a zneužíváním. Největší část pomoci směřuje do těch částí světa, kde je situace dětí nejtíživější – do rozvojových zemí a do krizových oblastí zasažených přírodní nebo válečnou katastrofou. Práce UNICEF je financována výhradně z dobrovolných příspěvků, přičemž na programy pomoci jde více než 93,2 % ze získaných prostředků.
Posláním české pobočky UNICEF je především získávání finančních prostředků pro zajištění dlouhodobých programů pomoci dětem v nejchudších zemích a krizových oblastech světa. Zaměřuje se také na monitoring dodržování Úmluvy o právech dítěte v ČR v obecné rovině a také na osvětovou činnost ve vztahu k široké i odborné veřejnosti. Součástí této činnosti je realizace výzkumů Mladé hlasy, které mapují postoje a názory českých dětí. Výzkum je založen na reprezentativním vzorku dětské populace, vytvořeném podle věku a pohlaví dítěte, vzdělání rodičů, regionu a velikosti místa bydliště, a pracuje s daty získanými během osobních rozhovorů s dětmi v jejich domácím prostředí.
UNICEF ČR: Darina Jíchová
UNICEF ČR: Darina Jíchová
Aktuálně platné Stanovy organizace UNICEF Česká republika.
Doprovodná infografika k výzkumu Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu zachycuje odpovědi českých dětí na téma domácí výuky, pomoci druhým, štěstí, strachu a atmosféry v rodině.
Infografika obsahuje souhrnné výsledky práce UNICEF v roce 2019 v oblasti výživy, zdraví, pitné vody a vzdělání. Součástí je také graf hospodaření UNICEF a grafy výdajů podle kontinentů a programů.
Tento dokument nastiňuje klíčové principy a praktická opatření, které by odpovědné úřady měly brát v úvahu při rozhodování, plánování a implementaci procesu znovuotevření škol.
Tento dokument poskytuje doporučené postupy a zásady pro znovuotevření předškolních zařízení. Pokyny se zaměřují na bezpečný provoz v předškolních zařízeních, školení a podporu zaměstnanců, blahobyt a rozvoj dětí, komunikaci s rodiči a jejich podporu.
Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nejnižší mírou dětské chudoby. Pandemie však může uvrhnout do chudoby až 35 tisíc dětí. Děti samoživitelů jsou ohrožené až čtyřikrát více než děti žijící v úplných rodinách.
Děti z bohatých rodin jsou šťastnější. Pro pocit štěstí jsou nejdůležitější kamarádi a rodina. Podle výsledků studie Mladé hlasy 2021 se více než polovina dětí v Česku cítí šťastně, přičemž podíl šťastných dětí se u nás v čase příliš nemění. Nešťastné jsou, když se jim nedaří ve škole nebo když jim někdo nadává. Chlapci a dívky tyto situace často vnímají odlišně, rozdíly v pocitu štěstí existují i na regionální úrovni a v závislosti na sociodemografické situaci rodiny.
Necelá polovina českých dětí hodnotí své vztahy s učiteli ve škole jako dobré – více je vyzdvihují dívky, méně častěji děti z příjmově slabších rodin. Vyjádřit svoje potřeby a názory ve škole je pro děti těžké nejčastěji proto, že nemají odvahu mluvit. Dívky sní o kariéře zdravotní sestry nebo učitelky, zatímco chlapci chtějí být fotbalisty nebo policisty. Pozornost je nutno věnovat zneužívání návykových látek: více než polovina českých dětí zná někoho, kdo vyzkoušel alkohol, 15 % dětí uvedlo rovněž drogy.
Převážná většina dětí hodnotí vztahy s rodiči jako dobré, u starších dětí jsou však o něco horší. Děti z příjmově slabších rodin rodičům také o něco méně důvěřují. Každé desáté dítě se v rodině setkává s násilím. Hádky a křik se vyskytují častěji v rodinách žijících na venkově. Pětina českých dětí by si přála, aby rodiče byli více doma.
Podle dětí by vláda by měla přispět samoživitelkám a zlepšit podmínky pro adopci. Vnímají také, že se naše společnost nechová spravedlivě k dětem z chudých rodin. Kromě rodičů děti nejvíce důvěřují lékařům. Třetina z nich si představuje ČR ideálně bez kriminality a násilí a v lepší ekonomické situaci. Vláda by měla mimo jiné přispět samoživitelkám a zlepšit podmínky pro adopci.
Život v Česku je za pandemie horší. To si myslí polovina českých školáků. Během lockdownů jim nejvíce chybělo vídání se s kamarády. Na distanční výuku měly počítač či tablet téměř všechny děti, 19 % z nich však chybělo dostatečné připojení na internet. Řada dětí vyslovila přání, aby jim vláda dovolila chodit do školy bez roušek a respirátorů nebo používat komfortnější způsoby testování.
Televize je zdrojem informací pro 53 % českých dětí. Hned za ní následuje internet a rodiče. Obecně jsou české děti o svých právech více informované než dřívějších letech, přesto čtvrtina dětí do 13 let nezná žádné z nich. Mladší děti mnoho neví ani o prevenci drog a rizik spojených s AIDS/HIV. České děti se většinou domnívají, že jejich práva jsou respektována. To se však netýká těch z příjmově slabších domácností, podle nichž u nás není plně respektováno například právo na zdraví, svobodu vyjadřování ani na lásku a péči rodičů.