Publikováno dne 09.09.2026
Nová zpráva UNICEF Through Children’s Eyes: How Digital Technologies Enable Child Sexual Abuse uvádí, že během jediného roku se přibližně 20 milionů dětí ve věku 12 až 17 let, tj. téměř každé páté dítě, stalo obětí alespoň jedné formy sexuálního zneužívání či vykořisťování prostřednictvím digitálních technologií. Zpráva propojuje výpovědi dětí s jedním z největších dostupných souborů dat z průzkumů a varuje před rozšířeným sexuálním zneužíváním a vykořisťováním dětí, k němuž dochází jak online, tak offline a které usnadňují moderní technologie.
Výzkum proběhl ve dvou vlnách v letech 2020-2025 ve 21 zemích světa.*
„Zpráva odhaluje bolestnou realitu. Ve zkoumaných zemích bylo více než 20 milionů dětí vystaveno nevyžádanému explicitnímu sexuálnímu obsahu nebo online vykořisťování, často v digitálních prostředích, kde se učí, hrají si a komunikují s přáteli,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Tyto zkušenosti způsobují hluboké emocionální i psychické utrpení. Mnoho dětí trpí v tichosti, protože nevědí, kam se obrátit o pomoc. Nemůžeme nad tím zavírat oči.“
Hlavní závěry:
- Více než 15 milionů dětí bylo vystaveno nevyžádanému sexuálnímu obsahu,
- 9 milionů dětí čelilo nátlaku na zapojení se do sexuálně motivovaných konverzací nebo sdílení intimních fotografií proti své vůli,
- 4 miliony dětí zažily situaci, kdy byly zveřejněny či dále sdíleny jejich intimní snímky bez souhlasu.
Skutečný rozsah tohoto problému je však pravděpodobně výrazně vyšší, protože mnoho dětí podobné případy nenahlásí – více než polovina případů (téměř 60 %) sexuálního zneužívání se odehrála na hlavních sociálních sítích (Facebook, Instagram, Snapchat, TikTok a WhatsApp), přičemž úřadům bylo nahlášeno méně než 1 % všech těchto případů.
14 % případů sexuálního zneužívání se odehrálo v prostředí online her, kde pachatelé zneužívali důvěru dětí prostřednictvím funkcí a nastavení samotných platforem. V Černé Hoře se sociálními sítěmi souviselo více než 80 % nahlášených případů, v Kolumbii pak více než polovina.
V 57 % zaznamenaných případů byl pachatelem někdo, koho dítě již znalo, ať už šlo o vrstevníka, partnera či partnerku, kamaráda nebo člena rodiny. Zpráva tak vyvrací představu, že za online zneužíváním stojí převážně neznámí lidé. Zároveň ale 38 % dětí uvedlo, že se s pachatelem poprvé setkaly na internetu. Výzkum rovněž ukazuje, že pachatelé při zneužívání často využívají nástroje, jako jsou falešné profily či soukromé zprávy.
Sexuální zneužívání a vykořisťování prostřednictvím technologií může mít hluboký dopad na psychickou pohodu dětí, jejich pocit bezpečí i důvěru v ostatní. Zkušenosti, které děti popisovaly během výzkumných rozhovorů, se často nesly ve znamení strachu, studu, zmatení a osamělosti. Mnohé z nich se navíc jen obtížně vyrovnávaly s tím, co se jim stalo, a nevěděly, kde hledat pomoc.
„Nevěděla jsem, jak reagovat. Byla jsem trochu v šoku,“ uvedla během rozhovoru mladá žena z Dominikánské republiky. Když jí bylo 14 let, unikly její intimní snímky bez jejího svolení na internet. Podobnou zkušenost měly desítky respondentek. „Cítila jsem zneužitá, nečistá. Přišla jsem si jako ten nejhorší člověk na světě,“ svěřila se další.
Analýza ukazuje, že děti vystavené zneužívání prostřednictvím digitálních technologií měly čtyřikrát vyšší pravděpodobnost výskytu sebevražedných myšlenek, sebevražedného jednání či sebepoškozování. Zároveň vykazovaly výrazně vyšší míru úzkosti. Například v Mexiku a Severní Makedonii bylo riziko sebevražedných myšlenek nebo jednání u dětí, které zažily zneužívání, více než osmkrát vyšší než u ostatních dětí. V Pákistánu pak bylo riziko sebepoškozování více než sedminásobné.
Děti nevědí, kam se obrátit o pomoc
Více než 40 % případů sexuálního zneužívání prostřednictvím digitálních technologií nebylo nikdy ohlášeno, děti se nikomu nesvěřily. Méně než 1 % případů bylo oznámeno policii, sociálním pracovníkům nebo linkám pomoci. Celosvětově je nejčastějším důvodem, proč děti o těchto zkušenostech mlčely, skutečnost, že nevěděly, na koho se obrátit nebo komu se svěřit. V některých sledovaných zemích byla míra nenahlášených případů ještě vyšší. Například v Arménii zůstala bez sdílení s kýmkoli více než polovina všech případů.
(To je v souladu se závěry výzkumu Mladé hlasy 2026: Téměř dvě třetiny dětí (65 %) nevědí, na jakou krizovou linku nebo organizaci se mohou obrátit v případě potřeby. U mladších dětí ve věku 9 až 13 let nezná žádnou krizovou službu dokonce 74 % respondentů.)
Výsledky studie jasně ukazují, že vlády, technologické firmy i další aktéři musí urychleně posílit ochranu dětí v digitálním prostředí. Zpráva proto vyzývá k:
- Zvýšení bezpečnosti digitálních platforem již při jejich navrhování, například posílením ochrany soukromí dětí, omezením nevyžádaných kontaktů od dospělých, zavedením bezpečnějších systémů doporučování obsahu a zlepšením odhalování i nahlašování případů zneužívání.
- Posílení legislativy, regulace a vymahatelnosti odpovědnosti tak, aby státy dokázaly účinně reagovat na proměňující se formy zneužívání, včetně sexuálního vydírání a materiálů zobrazujících sexuální zneužívání dětí, které byly vytvořeny pomocí umělé inteligence.
- Vytvoření důvěryhodných systémů a mechanismů pro nahlašování případů a poskytování pomoci dětem, včetně posílení investic do ochrany dětí, zdravotní péče, justice a sociálních služeb.
- Přenesení odpovědnosti za ochranu dětí z nich samotných na dospělé a instituce a zajištění toho, aby rodiny, školy i místní komunity reagovaly na oznámení o zneužívání podporou a pomáhaly dětem bezpečně vyhledat pomoc.
- Omezení ekonomických faktorů, které zvyšují zranitelnost dětí a mladých lidí vůči zneužívání, posílením podpory rodin a rozšířením přístupu ke vzdělání a pracovním příležitostem.
- Zaměření se na společenské a genderové normy, které přispívají k normalizaci sexualizace dívek a ke stigmatizaci osob, jež přežily sexuální násilí.
„Ochrana dětí na internetu vyžaduje větší úsilí od nás všech, včetně vlád a technologických firem,“ zdůraznila výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell.
O výzkumu*
Tato zpráva vychází ze závěrů získaných ve dvou vlnách výzkumu realizovaného ve 21 zemích. První vlna, založená převážně na datech sesbíraných v letech 2020 až 2021, zahrnovala Kambodžu, Etiopii, Indonésii, Keňu, Malajsii, Mosambik, Namibii, Filipíny, Tanzanii, Thajsko, Ugandu a Vietnam. Druhá vlna výzkumu, uskutečněná v letech 2024 až 2025, rozšířila záběr o Arménii, Brazílii, Kolumbii, Dominikánskou republiku, Mexiko, Černou Horu, Severní Makedonii, Pákistán a Srbsko.
Obdobný výzkum zaměřený na téma sexuálního zneužívání online proběhl také u nás. Výzkum Seeing the Unseen byl realizovaný v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Výzkum realizovala Nadace Hintalovon za podpory programu Safe Online a UNICEF. Více naleznete zde.