Publikováno dne 31.08.2026
Návrat do školních lavic představuje pro mnoho českých dětí a dospívajících významnou psychickou zátěž. Výsledky reprezentativního výzkumu Českého výboru pro UNICEF, který pravidelně realizuje s agenturou STEM/MARK, mezi dětmi a mladými lidmi ve věku 9 až 17 let ukazuje, že největší zdroje stresu a nepohody souvisejí právě se školním prostředím. Děti nejčastěji zmiňují vztahy ve škole, školní povinnosti nebo tlak na výkon. Téměř dvě třetiny dětí nevědí, na jakou krizovou linku nebo odbornou organizaci se obrátit v případě psychických obtíží.
Škola jako hlavní zdroj stresu a nepohody
Až 60 % dětí uvádí, že v posledních čtrnácti dnech zažívaly stres z důvodu školy nebo jiných povinností často, velmi často nebo alespoň občas (20 % často či velmi často). Školní prostředí se podle dětí podílí na jejich psychické nepohodě více než jakákoli jiná oblast života. Polovina respondentů označila za příčinu stresu, smutku nebo strachu vztahy ve škole, tedy problémy se spolužáky, učiteli nebo zkušenost se šikanou.
- Vztahy ve škole (49 %): Učitelé, spolužáci či šikana jsou vůbec nejčastěji jmenovaným důvodem psychické nepohody. U mladších dětí (9–13 let) tento faktor zmínilo dokonce 54 % respondentů.
- Školní povinnosti (45 %): Zátěž spojená s výukou a učivem drží druhou příčku hned vedle rodinných problémů (46 %).
- Tlak na výkon a vysoká očekávání (26 %): Zvláště silně doléhá na starší mládež ve věku 14–17 let, kde ho uvádí téměř třetina dospívajících (33 %).
- Pocity smutku nebo špatné nálady zažívá občas či často přes 48 % dětí.
Naproti tomu výzkum přináší i pozitivní zjištění:
- Vysoká důvěra v učitele: Dvě třetiny dětí (61 %) chovají k učitelům silnou důvěru (15 % jim věří úplně a 46 % spíše ano). Výrazně nízkou nebo žádnou důvěru k pedagogům vyjádřilo pouze 12 % žáků.
- Školní úspěch jako zdroj štěstí: 42 % dětí spojuje pocit štěstí s dobrými známkami, u dospívajících dokonce 46 %. To naznačuje, že školní úspěch je pro řadu dětí zdrojem sebedůvěry a spokojenosti.
„Začátek školního roku může být pro děti zdrojem radosti i obav. Pro téměř šest z deseti dětí představují škola a školní povinnosti významnou zátěž. To bychom neměli přehlížet ani považovat za běžnou součást dospívání. Výsledky výzkumu ukazují, jak důležité je, aby školy podporovaly nejen vzdělávání, ale také duševní pohodu dětí. Každé dítě by se ve škole mělo cítit bezpečně, vědět, na koho se může obrátit, a mít přístup k včasné pomoci,“ uvedla Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.
Nejvíce ohrožené jsou starší děti
Data ukazují, že školní stres nedopadá na všechny děti stejně. Vyšší míru zátěže zaznamenává výzkum u starších dospívajících. Ve věkové skupině 14 až 17 let zažívá častý nebo velmi častý stres 24 % mladých lidí, zatímco mezi dětmi ve věku 9 až 13 let je to 17 %.
Děti se svěřují spolužákům, odbornou pomoc ale často neznají
Přibližně dvě třetiny dětí (67 %) uvádějí, že mají ve škole někoho, s kým mohou mluvit o svých potřebách a starostech. Téměř 13 % dětí však takovou osobu nemá a dalších 20 % si není jistých.
Pokud se děti rozhodnou svěřit se s problémy, nejčastěji se obracejí na své spolužáky. Uvádí to polovina respondentů. Na učitele se obrací 29 % dětí a služeb školních psychologů nebo poradců využívá pouze 10 % žáků.
Přestože děti učitelům důvěřují a často v nich vidí přirozenou oporu, orientace v dostupné odborné pomoci mimo školu zůstává výrazně nedostatečná. Téměř dvě třetiny dětí (65 %) nevědí, na jakou krizovou linku nebo organizaci se mohou obrátit v případě psychických obtíží. U mladších dětí ve věku 9 až 13 let nezná žádnou krizovou službu dokonce 74 % respondentů.
Výsledky výzkumu ukazují, že škola může být pro děti současně důležitou oporou i zdrojem stresu. Posilování bezpečného a podporujícího školního prostředí spolu se zvyšováním povědomí o dostupné odborné pomoci proto patří mezi klíčové kroky k ochraně duševního zdraví dětí a dospívajících.
O výzkumu
Sběr dat pro studii proběhl v období 14. dubna až 7. května 2026. Na otázky odpovídalo 1 012 dětí ve věku 9–17 let, vzorek byl rovnoměrně rozdělen podle pohlaví a věku i s proporčním zastoupením kraje a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Šetření proběhlo kombinovanou metodou rozhovoru v přirozeném prostředí dítěte a online dotazování. U některých výsledků se součet odpovědí nemusí rovnat přesně100 %, což je dáno zaokrouhlováním na celá čísla.
Zdrojová data k výzkumu Mladé hlasy 2026 naleznete zde.
Veškerá data k předchozím výzkumům Mladé hlasy naleznete zde.
Foto ke stažení zde.
