Jak lépe chránit děti online? Odborníci diskutovali nad výsledky výzkumu Seeing the Unseen

Publikováno dne 25.09.2026

Téma bezpečnosti dětí a mladých lidí v online prostředí rezonuje celým světem a Česká republika není výjimkou. Problematice se věnuje také výzkum Seeing the Unseen, který proběhl i v ČR a zapojilo se do něj 1 003 respondentů ve věku 18 až 25 let. Mladí lidé v něm retrospektivně hodnotili své zkušenosti z dětství a dospívání v online prostředí. Výzkum realizovala v zemích V4 (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) Nadace Hintalovon za podpory programu Safe Online a UNICEF. O výsledcích výzkumu a možnostech, jak lépe chránit děti na internetu, diskutovali 22. září v Informačním centru OSN v Praze zástupci státní správy, školství, neziskového sektoru, technologických firem, UNICEF ČR i mladých lidí. Do debaty se zapojil také hlavní analytik Republikon Intézet, výzkumného institutu, který zpracovával kvantitativní data a analytickou část výzkumu v rámci V4 Márton Schlanger.

Hlavní zjištění výzkumu

• 45 % mladých lidí v Česku uvedlo, že během dětství zažili online obtěžování nebo zneužívání.
• 73 % těch, kteří takovou zkušenost měli, nevyhledalo pomoc. Z toho 48 % nevyhledalo pomoc nikdy a dalších 25 % jen výjimečně.
• Pokud děti pomoc hledají, nejčastěji se obracejí na své kamarády (68 až 82 %), až poté na rodiče (42 až 82 %).
• Nejohroženější skupinou jsou děti ve věku 11 až 14 let.

„Zaměřovali jsme se na to, jaké zkušenosti lidé získali během dětství a dospívání, jak řešili obtížné situace a na koho se obraceli ve chvíli, kdy potřebovali pomoc. Výpovědi respondentů považujeme za velmi cenné, i když je náš výzkum retrospektivní a nezachycuje některé současné fenomény digitálního prostředí,“ uvedl Márton Schlanger, hlavní analytik Republikon Intézet.

Kdo nese odpovědnost za bezpečné online prostředí?

Diskuse se dotkla nejen výsledků výzkumu a jeho metodiky, ale také digitálního vzdělávání, důvěry dětí v dospělé, role školních psychologů či odpovědnosti internetových platforem.

„Měly by to být platformy, kdo ponese odpovědnost za vytvoření bezpečného prostoru pro děti a mladé lidi. Tuto odpovědnost by neměli nést rodiče nebo školy a už vůbec ne děti,“ uvedla Ela Doležalová, finalistka ankety Dítě Česka 2025 a členka Youth Advisory Board UNICEF. Současně zdůraznila, že děti a mladí lidé musí být součástí debaty o tom, jak má bezpečné online prostředí vypadat.

„Výsledky výzkumu bereme vážně. V UNICEF si uvědomujeme, že je třeba hledat rovnováhu a vydat se cestou promyšlených regulací, nikoli plošných zákazů. Na příkladu Austrálie jsme viděli, že zákaz sociálních sítí sám o sobě problém neřeší. Podle dostupných dat uvedlo 67 % dětí, že se jich při zakládání účtu na sociálních sítích nikdo na věk neptal,“ uvedla Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

UNICEF vedle posílení ochrany dětí na internetu a zavádění bezpečnostních opatření již při vývoji digitálních služeb vyzývá také ke zlepšení systémů nahlašování škodlivého obsahu, větší podpoře digitální gramotnosti a duševního zdraví a k investicím do služeb pomáhajících dětem, které se staly obětí online násilí nebo zneužívání.

„Zároveň si uvědomujeme, že digitální prostředí a sociální sítě přinášejí i řadu pozitiv. Nemluvíme jen o přístupu k informacím či vzdělávání. Pro mnoho dětí představují sociální sítě také jednu z mála možností, jak navazovat přátelství a budovat vztahy,“ doplnila Pavla Gomba.

Co zaznělo jako nejdůležitější doporučení?

Účastníci kulatého stolu se shodli, že bezpečnější internet pro děti vyžaduje spolupráci rodin, škol, odborníků, státu, technologických firem i samotných mladých lidí. Mezi hlavní doporučení patřila:

• Mluvit o problému otevřeně a nezavírat oči před online obtěžováním či zneužíváním.
• Sdílet informace co nejširšímu okruhu lidí a propojovat organizace, které se tématu věnují.
• Posilovat digitální i sociální gramotnost dětí a mladých lidí.
• Podporovat otevřenou komunikaci mezi rodiči a dětmi o online prostředí, jeho přínosech i rizicích.
• Průběžně vzdělávat školní psychology a další odborníky, kteří s dětmi pracují.
• Zajistit, aby děti a mladí lidé byli součástí rozhodování o opatřeních, která se jich týkají.
• Rozšiřovat síť důvěryhodných dospělých, na které se děti mohou obrátit o pomoc.
• Vytvářet větší tlak na provozovatele platforem, aby aktivně předcházeli rizikům a budovali bezpečnější prostředí pro děti.
• Posilovat povědomí o tom, jak mohou děti pomáhat svým vrstevníkům, kteří zažívají online obtěžování, zneužívání nebo jiné formy nevhodného chování na internetu i mimo něj, jak je bezpečně nasměrovat k pomoci.

Jak během diskuse opakovaně zaznělo, bezpečnost dětí v online prostoru nelze zajistit jediným opatřením. Vyžaduje dlouhodobou spolupráci všech aktérů, otevřenou komunikaci a především naslouchání samotným dětem a mladým lidem. Právě jejich zkušenosti jsou klíčem k tomu, aby digitální prostředí bylo bezpečnější pro všechny.

Výzkum Seeing the Unseen v ČR

Komparativní analýza

Prezentace výzkumu připravená pro kulatý stůl