Mladé hlasy 2021: DĚTI, ŠKOLA, KAMARÁDI | UNICEF Česká republika

Mladé hlasy 2021: DĚTI, ŠKOLA, KAMARÁDI

Publikováno dne 03.11.2021

Necelá polovina českých dětí hodnotí své vztahy s učiteli ve škole jako dobré – více je vyzdvihují dívky, méně častěji děti z příjmově slabších rodin. Vyjádřit svoje potřeby a názory ve škole je pro děti těžké nejčastěji proto, že nemají odvahu mluvit. Dívky sní o kariéře zdravotní sestry nebo učitelky, zatímco chlapci chtějí být fotbalisty nebo policisty. Pozornost je nutno věnovat zneužívání návykových látek: více než polovina českých dětí zná někoho, kdo vyzkoušel alkohol, 15 % dětí uvedlo rovněž drogy. Příležitostně pracuje třetina dětí ve věku 14–17 let.

Praha, 3. listopad 2021 ­– Česká pobočka UNICEF zveřejnila druhou část dat z výzkumu Mladé hlasy 2021. Unikátní sociologická studie, která od roku 2001 proběhla již popáté, mapuje názory, postoje a očekávání českých dětí. Odpovědi na otázky zaměřené na školu a kamarády prozradily, jaké mají děti vztahy s opačným pohlavím, jak je pro ně obtížné mluvit ve škole o problémech nebo jak moc jsou mezi jejich přáteli a známými rozšířeny návykové látky. Nezanedbatelnou roli v těchto oblastech často hraje finanční situace rodiny, podobně jako v kategorii štěstí, kterou UNICEF zveřejnil 21. října.

České děti nejčastěji chodí do školy proto, aby se učily a byly vzdělané. Učení jako důvod, proč chodit do školy, zahrnovaly ve svých odpovědích méně děti z početnějších rodin. Vzdělanost zmiňovaly častěji děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů a z domácností s oběma rodiči. Děti také odpovídaly, že chtějí mít kvalifikaci a „stát někým“, ale často se vyskytovala i věcnější odpověď: „musím“ (25 %).

„Škola pro jednotlivé děti také znamená osobní rozvoj, vytváření zážitků, životních zkušeností a návyků i cestu k tomu, co je baví,“ doplňuje Pavla Gomba, výkonná ředitelka UNICEF ČR.

Téměř tři čtvrtiny dětí mají dobrý vztah s učiteli, 27 % z nich jej dokonce hodnotí jako velmi dobrý. Pro 22 % je průměrný. Velmi dobré vztahy se svými kantory mají častěji dívky, výrazně méně potom děti z příjmově slabších domácností. Špatný vztah zmínila jen 2 % dotázaných, téměř vždy se jednalo o žáky z učilišť. Takové děti většinou zmiňovaly, že jim učitelé nenaslouchají, nechovají se fér, neumí učit nebo jim dávají moc úkolů.

Se spolužáky 8 z 10 dětí vychází dobře, velmi dobré vztahy mají mnohem častěji děti z příjmově silnějších domácností (44 %) oproti těm slabším (18 %). Děti, které žijí v čtyřčlenných domácnostech, častěji označovaly své vztahy jako „velmi dobré“. Se spolužačkami velmi dobře vychází častěji dívky. Jako důvod špatných vztahů se spolužáky a spolužačkami děti nejčastěji uváděly šikanu a fakt, že se k nim nechovají hezky. Vřelý vztah k opačnému pohlaví má 21 % dětí, převládá spíše vzájemný respekt, a to nejčastěji na gymnáziích.

Když děti tráví čas s kamarády, nejčastěji si povídají o svém přátelství, opačném pohlaví nebo prospěchu ve škole. Dívky také často zmiňují módu a oblečení. Prospěch se řeší nejvíce na gymnáziích, rodinné problémy zaznívají frekventovaněji mezi dívkami a u dětí z příjmově slabších domácností. Opačné pohlaví je tématem výrazně častěji na učilištích. „Jednotlivé děti také zmiňovaly témata ekologie, genderu a poruch příjmu potravy, námět k rozhovoru tvoří i politika, volby, situace v ČR nebo v Afghánistánu,“ podotýká Pavla Gomba.

Pro třetinu dětí není obtížné ve škole mluvit o svých problémech a potřebách, 15 % to naopak označilo za těžké nebo velmi těžké. Dalších 43 % se pohybuje někde mezi. Artikulovat problémy a potřeby je lehké častěji pro žáky na gymnáziích a děti z příjmově silnějších rodin, a to nejvíce díky dobrým vztahům s učiteli a spolužáky. Rozdíly se vyskytují i na regionální úrovni, vyjádření problémů a potřeb je náročnější pro děti na Moravě. Těžké je to prý nejčastěji proto, že nemají odvahu mluvit. Děti také zmiňovaly, že „(druhým) je jedno, na co si stěžuji“ nebo že „učitelé problém bagatelizují“.

Kdyby jednotlivé děti mohly říct učitelům, co si o škole opravdu myslí, chtěly by například, aby si s nimi učitelé víc povídali o životě. Vzkázaly také, že jim on-line výuka pokazila kontakt s kamarády a že se nechtějí „biflovat“, ale naučit se, jak si informace získat. Rodičům by naopak jednotlivé děti řekly například to, že se bojí písemek, protože toho po pandemii covid-19 umí méně.

Více než polovina dětí je členem nějaké organizované skupiny nebo chodí na kroužky. Méně se podobných aktivit zúčastňují děti na učilištích a děti z příjmově slabších domácností. Z dětí, které někam dochází, až 60 % navštěvuje nějaký sportovní kroužek. Častěji se jedná o chlapce. Dívky chodí také do tanečních či výtvarných kroužků. Na Moravě děti častěji navštěvují církevní skupiny, a to hlavně ty z rodin s více sourozenci.

Ve věkové skupině 14–17 let má pravidelnou nebo příležitostnou placenou brigádu téměř třetina žáků. Častěji se jedná o děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů a ty, které žijí v domácnostech s 3 a více členy (28 %). Nejčastěji si přivydělávají žáci středních škol, učilištích se brigády vyskytují méně. Menší výskyt je také na gymnáziích, ale to může být způsobeno tím, že řada gymnázií má osmi a šestileté programy, které navštěvují i mladší děti.  

Více než polovina dětí zná někoho, kdo vyzkoušel cigarety a alkohol. Jedná se hlavně o starší děti, nejčastěji ze středních škol a učilišť. 15 % dětí znalo někoho se zkušeností s drogami. „Oproti roku 2017 se jedná o mírný pokles – v minulých Mladých hlasech na tuto otázku kladně odpovědělo 20 % dětí. Mírně sestupnou tendenci má i podíl cigaret a alkoholu, stále se ale jedná o alarmující čísla, kterým je třeba věnovat pozornost,“ dodává Pavla Gomba.

Dívky nejvíce obdivují hudební skupiny, zpěváky a herce, chlapci tíhnou ke sportovcům. Děti ale vzhlížejí i k Billu Gatesovi, Ewě Farné, Tomášovi Klusovi nebo slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové. Řada z nich obdivuje i fiktivní postavy, jako je Batman, Superman nebo Harry Potter.

Nejvíce dívek by se v dospělosti rádo stalo zdravotní sestrou, veterinářkou, učitelkou nebo modelkou. Chlapci častěji zmiňovali policistu, podnikatele nebo fotbalistu. Jednotlivé děti by ale rády byly také milionáři, potápěčkami nebo youtubery. Někdy mají i mnohem konkrétnější představy – zazněl také ochránce národního parku Šumava, malířka skla nebo myslivec, protože „má pěkný oblek, pušku a ošetřuje stromy a ptáčky“.

Sběr dat pro studii proběhl v červenci, srpnu a září 2021. Na otázky odpovídalo 426 dětí mezi 9–17 lety, vzorek byl rovnoměrně rozdělen podle pohlaví a věku i s proporčním zastoupením kraje a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Šetření proběhlo formou osobního rozhovoru v přirozeném prostředí dítěte. „Množství dětí zažilo vůbec poprvé, že by se někdo vážně zajímal o jejich názor,“ podotkla Jana Proboštová, vedoucí výzkumu agentury STEM/MARK, která pro UNICEF ČR studii realizovala.

Podívejte se na první část výsledků výzkumu s tematikou štěstí.

Podrobné výsledky letošního výzkumu a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008, 2017 a 2020 najdete zde.

Infografika k výzkumu je k dispozici zde.

Zdrojová data z kategorie „Škola a kamarádi“ jsou k dispozici zde.

Vaše pomoc je pomocí dětem
Takto můžete pomoci:
Vaše pomoc je pomocí dětem
Takto můžete pomoci: