Publikováno dne 14.04.2016
Chudoba, zdravotní problémy nebo nízké vzdělání mohou zásadně ovlivnit budoucnost každého dítěte a jeho šanci na plnohodnotný život v dospělosti. Ne všechny děti ale mají možnost vyrůstat ve stejných podmínkách. Jedním z měřítek spravedlivého přístupu států ke všem skupinám obyvatel proto může být také to, jak se státy zasazují o vytvoření nejlepších možných životních podmínek pro nejvíce znevýhodněné děti – jejich zdraví, materiální zabezpečení, vzdělání a pocit spokojenosti s vlastním životem.
Studie Innocenti Report Card 13 s podtitulem Fairness for Children (česky „spravedlnost pro děti“) zveřejněná 14. dubna 2016 přináší přehled rozdílů v životní úrovni dětí v 41 členských zemích Evropské unie a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), včetně České republiky, ve čtyřech klíčových oblastech životní úrovně dětí: příjem, vzdělání, zdraví a spokojenost s vlastním životem. Souhrnná data tak poskytují celkový obraz životní úrovně dětí v dané zemi ve vztahu k ostatním vyspělým zemím světa. Studie pracuje s daty shromážděnými k přelomu let 2013/2014 v rámci šetření EU a OECD.
Studie se zaměřuje především na rozdíl mezi životní úrovní dětí v nejnižší vrstvě společnosti v porovnání s celospolečenským průměrem (tzv. relativní nerovnost). Tento rozdíl ukazuje, jak dalece může v jednotlivých zemích dítě z nejnižší vrstvy společnosti zaostávat za průměrným dítětem.
Výstupy Report Card 13 ukazují, že zmenšování rozdílů v životní úrovni dětí má pozitivní vliv na celou dětskou populaci. V zemích s menšími rozdíly v životní úrovni dětí současně také často platí, že:
- nižší procento dětí žije v chudobě,
- méně dětí zaostává ve čtení, matematice a přírodních vědách,
- méně dětí vykazuje každodenní zdravotní potíže,
- procento dětí, které nejsou spokojeny s kvalitou svého života, je nižší.
Celá studie je ke stažení na stránkách výzkumného centra UNICEF Innocenti: https://www.unicef-irc.org/
Česká republika v hodnocení Innocenti Report Card 13
Ve třech ze čtyř analyzovaných oblastí (příjem, vzdělání a zdraví) se Česká republika umístila v první třetině všech zúčastněných zemí, pouze ve spokojenosti dětí s kvalitou vlastního života byl rozdíl mezi průměrem dětské populace a dětmi z nejchudší vrstvy (tj. 10 % populace s nejnižšími příjmy) druhý nejvyšší ze všech zkoumaných zemí.
Pozice ČR v životní úrovni dětí ve srovnání s ostatními vyspělými zeměmi:
- Rozdíly v relativním příjmu – 5. místo z 41 zemí EU/OECD
- Rozdíly v dosaženém vzdělání – 13. místo z 37 zemí EU/OECD (před Bulharskem, Maďarskem a Slovenskem, ale za Polskem a Slovinskem)
- Relativní nerovnost v subjektivním vnímání zdraví – 9. místo z 35 zemí (před všemi zeměmi východní Evropy)
- Relativní nerovnost v rámci spokojenosti s kvalitou života – 34. místo z 35 zemí (za všemi zeměmi EU)
Celková nerovnost
Celkové průměrné umístění České republiky ve výše uvedených oblastech hodnocení je v první třetině – ČR zaujímá 11. místo z 35 hodnocených zemí (za Slovinskem, ale také před všemi zeměmi východní Evropy).
Příjem
V této oblasti se rozdíly v relativní nerovnosti mezi lety 2008 a 2013 snížily, protože průměrný příjem 10. percentilu (tj. 10 % populace s nejnižším příjmem) rostl rychleji než průměrný příjem. Příčinou poklesu rozdílu o 14,4 % jsou také sociální transfery.
V roce 2013 byla v ČR míra dětské chudoby 6,3 %, což ČR řadí těsně před Island. Více než polovina dětí v decilu s nejnižším příjmem a 16 % všech dětí žije v domácnostech, jež jsou považovány za sociálně slabé, neboť si nemohou dovolit tři nebo více z devíti základních potřeb (např. bydlení, vytápění, jídlo s vysokým obsahem bílkovin každý druhý den, barevnou televizi, pračku, auto atd.)
Vzdělání
V roce 2012 nedosáhlo 8,9 % studentů testovaných v rámci mezinárodního šetření PISA na úroveň 2 ve všech třech testovaných oblastech (čtení, matematika, přírodní vědy), což řadí Českou republiku na 12. místo z 37 zemí EU/OECD.
V roce 2006 neuspělo při testování ve všech třech oblastech 11 % studentů. Mezi neúspěšnými studenty bylo v roce 2012 o 4 % více chlapců než dívek, což se přibližuje průměru v zemích OECD, kde chlapci také častěji spadají do skupiny s horšími studijními výsledky. Rozdíly ve zvládnutí čtení se mezi jednotlivými vrstvami dětské populace ve srovnání s rokem 2006 snížily, neboť 10. percentil rostl vice než průměr, a to do větší míry než v jakékoli jiné zemi EU/OECD.
Zdraví
Výzkum Světové zdravotnické organizace Health Behaviour in School-aged Children v letech 2013/2014 ukázal, že čtvrtina dětí v ČR trpěla alespoň jednou denně jednou nebo více zdravotními komplikacemi (např. bolestmi hlavy, zad, břicha, závratěmi, psychickou nepohodou či poruchami spánku). Psychosomatické problémy se vyskytovaly ve vyšší míře u dívek (o 14 % častější než u chlapců).
Relativní nerovnost v subjektivním vnímání zdraví vzrostla mezi lety 2002–2014 o 4 % (z 22,8 % na 26,8 %). Tento nárůst byl vyšší než ve 24 dalších zemích EU/OECD, protože se výsledky dětí na spodní hranici škály zhoršily více než výsledky těch ve středním poli. Nicméně stejně tak poklesl o 3,1 % i rozdíl ve fyzické aktivitě mezi dětmi ve střední a spodní části škály.
Co se týče stravovacích návyků, je ČR jednou z pěti evropských zemí, kde se počet dětí na spodním konci škály zdravých stravovacích návyků (tj. například konzumace ovoce a zeleniny každý týden) snížil více než na její střední úrovni. Relativní rozdíl v konzumaci sladkostí a slazených nápojů poklesl o 4,4 %, a to díky tomu, že došlo k výraznějšímu zlepšení výsledků u dětí ve spodní části škály.
Spokojenost s kvalitou života
Stejně jako v Kanadě, také v ČR hodnotilo 8,6 % 11, 13 a 15letých dětí spokojenost s kvalitou svého života 4 nebo méně body z 10 možných. Podobně jako v pěti dalších zemích EU/OECD relativní rozdíl ve spokojenosti s kvalitou života u dětí s nízkou mírou spokojenosti a střední mírou spokojenosti mezi lety 2002–2014 vzrostl. Příčinou je, že spodní hranice spokojenosti klesala více než ta střední. Obzvlášť ve věkové skupině 13–15 let vykazovaly dívky častěji nízkou spokojenost s kvalitou života než stejně staří chlapci.