Rozhovor s ředitelem ORS MZV

Publikováno dne 29.12.2020

Česká republika se prostřednictvím Ministerstva zahraničních věcí významně podílí na programech UNICEF v terénu. Jaký byl pro humanitární a rozvojovou sekci ministerstva právě uplynulý rok, jaký vliv bude mít pandemie na strategii zahraniční spolupráce pro nadcházející roky a podle jakých kritérií jsou prostředky rozdělovány? Na otázky odpovídá Václav Bálek, ředitel Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV ČR.

Ing. Václav Bálek, ředitel Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV ČR.

Jaký byl perspektivou Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, který již čtvrtým rokem řídíte, právě končící rok 2020?

Rok 2020 byl pro náš Odbor obzvlášť náročný. Vlivem pandemie COVID-2019 výrazně vzrostla globální poptávka po humanitární pomoci, a to včetně vyspělých zemí. Pro nás to znamenalo průběžně vyhodnocovat, jak kde zareagujeme, a přitom si zachovat schopnost poskytnout pomoc i v jiných naléhavých případech, jako jsou přírodní katastrofy, konflikty a nucené vysídlení, mj. v úzké součinnosti právě s Dětským fondem OSN.

Další výzvou byl samozřejmě dopad pandemie na běžící rozvojové a humanitární projekty. Zde se nám osvědčila průběžná komunikace s realizátory i našimi zastupitelskými úřady v cílových zemích. Díky tomu jsme do řady projektů přidali odezvu na pandemii, včetně jejích širších ekonomických dopadů.

Do třetice jsme se museli vyrovnat také s opatřeními přímo na našem pracovišti – od směnného provozu, přes zákaz cest do zahraničí až po nepřeberné množství on-line koordinací.

Z aktivit bez přímé souvislosti s pandemií bych rád zmínil, že jsme, spolu s celým Ministerstvem zahraničí a vládou, zahájili přípravy na naše druhé předsednictvím v Evropské unii, které proběhne ve 2. polovině roku 2022. Zejména pracujeme na tematickém zaměření v humanitární a rozvojové oblasti, které jsme již konzultovali se současným německým a nastupujícím portugalským předsednictvím i s relevantními institucemi EU. 

UNICEF dává při jednáních na nejvyšší úrovni prostor mladým lidem. 16. července 2019 vystoupili na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku 17letý Emil ze SAE, 14letá Nomundari z Mongolska, 18letý Darrius z USA, 16letý Maurice z Filipín a 17letá Ilike z České republiky.
© UNICEF/Nesbitt

Jaký vliv bude mít pandemie COVID-19 na implementaci Strategie zahraniční rozvojové spolupráce ČR pro roky 2018–2030?

Ve Strategii jsme si stanovili tři hlavní strategické cíle, kterými jsou užší propojování humanitárních a rozvojových aktivit, návaznost bilaterální a multilaterální spolupráce a koordinace veřejného, soukromého a neziskového sektoru. Tyto priority se snažíme průběžně naplňovat a pandemie jejich relevanci jen potvrdila.

Aktuálně se nejen pod vlivem pandemie snažíme zejména posouvat ke komplexnějším řešením, kde chceme v zájmu hmatatelných výsledků integrovat potřeby partnerských zemí, aktéry, kteří se podílejí na jejich řešení, i nástroje a prostředky, kterými disponujeme. Jako příklad mohu uvést užší propojování humanitárních a rozvojových aktivit v Etiopii při adaptaci na sucho, zajišťování přístupu k pitné vodě a podporu šetrného a ekonomicky účelného zemědělství.

Na evropské úrovni, kde jsme velmi aktivní, a to nejen kvůli nadcházejícímu předsednictví, se v odezvě na pandemii rozvinula inciativa Team Europe, která ve všech cílových zemích usiluje rovněž o komplexní odezvu s ambicí skutečného posunu k větší stabilitě a vnitřní odolnosti. Za Českou republiku jsme do této iniciativy od počátku intenzivně zapojeni nejen v Bruselu, ale i ve všech prioritních zemích rozvojové i humanitární pomoci v Africe, Asii, na Blízkém východě i ve východní Evropě a na západním Balkánu. 

Děti myjí nádobí ve čtvrti Mandruzi v Mosambiku. Klimatická krize má na Mosambik i nadále velký dopad, přičemž ženy a dívky zůstávají nejzranitelnějšími. Více než polovina úmrtí matek se odehrává v zemích zasažených humanitární krizí a genderově podmíněné násilí se v dobách krize zhoršuje.
© UNICEF/Prinsloo

UNICEF v aktuálně zveřejněném reportu Humanitarian Action for Children (HAC 2021) identifikoval pro nadcházející období rekordních 149 krizových zemí a oblastí, kde jsou zapotřebí programy humanitární intervence. Jak se do těchto programů zapojuje Česká republika a podle jakých kritérií rozhodování probíhá?

V humanitární oblasti každoročně připravujeme Operační strategii, v níž na pozadí globálních vyhodnocení potřeb, z nichž jedním je i Vámi zmíněná Humanitarian Action for Children, identifikujeme priority pro humanitární působení ČR.

Mezi hlavní kritéria patří potřebnost, tj. rozsah a dopady krize, kapacity a zájem postižené země a soulad s mezinárodními programy. Dále vyhodnocujeme naši schopnost účelné realizace, tj. zda požadovaná pomoc odpovídá prioritám a schopnostem ČR a zda na místě máme ověřené implementační partnery. Prioritu má odezva tam, kde můžeme okamžitou pomoc propojit s dlouhodobějším působením, zejména v prioritních zemích dvoustranné rozvojové spolupráce nebo v zemích, kde dlouhodobě působíme v jiných oblastech. Průřezově se také snažíme zaměřovat na obzvláště zranitelné skupiny – děti, seniory, postižené, příslušníky etnických menšin apod. V zájmu posílení odolnosti také podporujeme místní kapacity – tj. pomoc ke svépomoci.

Během pandemie COVID-19 dodal UNICEF přes 84 tun mýdla pro 45 000 vnitřně vysídlených osob do provincie Herát v Afghánistánu.
© UNICEF/Ghafary

Jedním z globálních trendů je prolínání humanitární a rozvojové pomoci, resp. začleňování prvků podporujících dlouhodobý rozvoj dané lokality již ve fázi humanitární pomoci. Jak se tento trend projevuje v přístupu České republiky?

Jak už jsem zmínil, propojování humanitárních a rozvojových aktivit je pro nás jednou z dlouhodobých strategických priorit. V této oblasti máme četné příklady ze všech prioritních zemí naší dvoustranné spolupráce, kterými jsou Bosna a Hercegovina, Etiopie, Gruzie, Kambodža, Moldavsko a Zambie. V těchto zemích doplňujeme dlouhodobé rozvojové projekty např. zaměřené na rozvoj venkova humanitárními aktivitami, které reagují na konkrétní katastrofy a budují místní systémy snižování rizika katastrof.

Pro země, které potřebují stabilizaci po konfliktech – jako jsou Irák, Sýrie nebo Ukrajina – jsme zavedli též nový nástroj vázaných peněžních darů, na pomezí humanitární a rozvojové asistence. Díky tomuto nástroji jsme do uvedených zemí například zajistili dodávky zdravotnického vybavení nebo obnovu dodávek pitné vody. Využili jsme ho též v odezvě na pandemii.

Pracovník UNICEF Hashmat Latifi pracuje jako specialista na ochranu dětí. Hashmat působí v centru přátelském k dětem, které UNICEF vybudoval v táboře Ferdousi pro vnitřně vysídlené obyvatelstvo v okrese Balh Nahri Shahi v severním Afghánistánu.
© UNICEF/Fazel

Současným trendem v oblasti rozvojové spolupráce je také důraz na zapojování soukromého sektoru a mobilizaci finančních prostředků nad rámec veřejných financí. Jak si v této oblasti, podle Vás, stojí Česká republika?

Česká republika tento trend průběžně podporuje a také jako jedna z prvních zemí zavedla do rozvojové spolupráce nástroje, které na jedné straně podporují zapojení soukromého sektoru do realizace rozvojových projektů a zároveň mobilizují soukromé investice.

Prvním takovým nástrojem je nástroj na podporu rozvojově-ekonomického partnerství, který již od roku 2015 spravuje Česká rozvojová agentura. Tento nástroj průběžně dále vyvíjíme tak, aby skutečně přispěl k rozvoji soukromého sektoru v cílových zemích.

Skutečně inovativním finančním nástrojem je Program Záruka ZRS, který jsme vytvořili společně s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRS). Tento nástroj umožní získání komerčního úvěru pro investiční záměry s rozvojovým dopadem. První výzvu jsme vyhlásili na jaře 2019 a ČMZRB je otevřená konzultacím námětů vzešlých z českého soukromého sektoru. Souběžně ČMZRB pracuje na získání akreditace pro delegovanou spolupráci s Evropskou komisí, aby mohla spravovat též evropské prostředky v této oblasti.

Česká republika se pyšní světovým prvenstvím: pochází odtud první pohlednice UNICEF. Nakreslila ji devítiletá Jitka Samková jako poděkování za potravinovou pomoc UNICEF v roce 1946. Design první pohlednice UNICEF, který vznikl v Československu, je pečlivě archivován v centrále UNICEF v New Yorku. © UNICEF/McIlwaine

Jaké rozdíly a přínosy pro Českou republiku vidíte v multilaterální spolupráci, ve srovnání s bilaterálními vztahy?

Propojování bilaterálních a multilaterálních aktivit, včetně rozvojové dimenze EU, je pro nás zásadní prioritou, zejména pro zvětšení dopadu a koherence našich aktivit. V souladu se Strategií ZRS soustavně spolupracujeme s Rozvojovým programem OSN (UNDP), s Dobrovolníky OSN (UNV) i s tzv. římskými potravinovými organizacemi Světovým potravinovým programem (WFP) a Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Se všemi uvedenými organizacemi hledáme průniky s naší bilaterální spoluprací – takže např. podporujeme vysílání mladých dobrovolníků do prioritních zemí se zaměřením na naše prioritní sektory – např. právě do mise UNICEF v Zambii. Nebo v našem společném programu s UNDP podporujeme inovativní řešení pro naplňování vybraných Cílů udržitelného rozvoje v Bosně a Hercegovině, Gruzii či Moldavsku.

Zde bych rád pozval Vaše čtenáře, aby zavítali na naši webovou stránku (www.mzv.cz/rozvoj) a podívali se např. na nabídku pro mladé dobrovolníky nebo na Český svěřenecký fond při Regionálním centru UNDP v Istanbulu.

Setkáváte se ve své práci s názorem části české veřejnosti, že bychom se měli soustředit především sami na sebe a neřešit „problémy, které nás nepálí“? Pokud ano, jak těmto situacím čelíte?

Ano, s tímto názorem se občas setkáváme nejen u běžných občanů, ale i některých veřejných institucí. Na druhé straně se setkáváme také s lidmi, kteří tento názor nesdílí, nebo jej alespoň obracejí do otázky: „Proč bychom měli řešit i problémy, které nás nepálí?“ A s touto otázkou se již dá pracovat. Například současná pandemie nám ukázala, že i zdánlivě vzdálené problémy nás při současné propojenosti světa pálí.

Skepsi veřejnosti a veřejných institucí proto čelíme zejména komunikací, a také pozváním k součinnosti. Z mého pohledu každý, kdo má zájem na bezpečnosti a stabilitě své rodiny, své obce, naší země, by měl podporovat také naše odpovídající postavení a působení v Evropě a ve světě. A k tomu patří úsilí o prevenci konfliktů, katastrof i pandemií, a také rychlá a účinná pomoc tam, kde konflikty, katastrofy či pandemie propuknou.

8. května 2020: Děti navštěvují školní třídu komunitní školy ve městě Kandahar v jižním Afghánistánu. © UNICEF/Frank Dejongh

Která z oblastí, které jste ve funkci ředitele ORS navštívil, na Vás zapůsobila nejvíce? Proč?

Pravděpodobně Západní provincie Zambie, kde naše projekty v oblasti zemědělství skutečně významným způsobem zdokonalují metody farmaření místních obyvatel. Z produkce pro nejzákladnější obživu sebe a své rodiny se tak stává podnikání otevírající možnosti pro rozvoj komunity a v důsledku celé společnosti.

David Pulgret, dobrovolník UNICEF v Zambii, která navázala bilaterální spolupráci s ČR. V rámci UN Volunteers vyjede každý rok 8 –10 českých dobrovolníků do rozvojových zemí. © UNICEF ČR

Setkal jste se při misích do terénu s prací UNICEF?

Ano, v Etiopii, Zambii i Kambodži jsem se setkal s působením UNICEF přímo v terénu. Opakovaně jsem s UNICEF konzultoval také v jeho ústředí, v New Yorku. Z těchto konzultací se mj. zrodila nyní již víceletá spolupráce ČR s UNICEF v Iráku a Nigeru a také četné impulsy pro naše první působení ve Výkonné radě UNICEF v letech 2017-2019.

UNICEF je pro nás významným partnerem zejména v zemích postižených konfliktem a nuceným vysídlením. Oceňujeme nejen komplexní asistenci UNICEF pro zranitelné ženy a děti, ale také kvalitní spolupráci se soukromým sektorem a velkou schopnost dosahovat veřejné akceptace a podpory. V této oblasti si velmi ceníme také aktivit UNICEF Česká republika.

Zleva: výkonná ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba, vyslanec dobré vůle UNICEF Patrik Eliáš, youtuber a moderátor Karel Kovář (Kovy) a režisér Václav Marhoul před nemocnicí Gahini ve Rwandě, kde UNICEF pomáhá školit zdravotníky a dodává lékařské vybavení, včetně inkubátorů.
© Laurent Rusanganwa

Co byste do nového roku popřál českým dětem? Co byste popřál dětem žijícím v krizových oblastech?

Dětem v České republice přeji, aby zkušenost z pandemie přetavily do větší radosti z poznávání, z kamarádů a z možností, které nám život právě u nás dává. A dětem v krizových oblastech přeji, aby i díky naší společné pomoci ve zdraví přežily těžké chvíle, aby co nejdříve mohly normálně žít, a aby své negativní zkušenosti z dětství pokud možno přetavily v podporu úsilí o mír a stabilitu ve svém prostředí.

Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme mnoho úspěchů pro humanitární a rozvojové projekty v roce 2021.

Vaše pomoc je pomocí dětem
Takto můžete pomoci:
Vaše pomoc je pomocí dětem
Takto můžete pomoci: