Petr Gandalovič: Diplomacie je náročná, ale nesmírně obohacující profese

Publikováno dne 04.06.2025

„Ať už jde o pomoc kdekoliv na světě, jedno zůstává stejné: solidarita a odpovědnost mají smysl,“ uvedl Petr Gandalovič, ředitel Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci Ministerstva zahraničních věcí. V rozhovoru přibližuje, proč je spolupráce mezi státy klíčová k řešení globálních problémů, jak Česko pomáhá prostřednictvím OSN a UNICEF, i co ho osobně přivedlo k diplomacii.

Jak vnímáte roli multilateralismu v současné mezinárodní politice?

Multilateralismus je v dnešním světě naprosto klíčový. Problémy, jako jsou klimatická změna, pandemie nebo terorismus, přesahují hranice jednotlivých států a vyžadují spolupráci na globální úrovni. Organizace jako OSN nám poskytují platformu pro dialog a koordinaci, což je nezbytné pro udržení stability a hledání udržitelných řešení. Během mého působení při OECD jsem viděl, jak multilaterální přístup pomáhá harmonizovat politiky a sdílet zdroje. Přesto musím přiznat, že tento systém má své slabiny. Rozhodování je někdy pomalé a dosažení konsensu mezi státy s rozdílnými zájmy bývá obtížné. I přes tyto výzvy však zůstává multilateralismus jedinou cestou, jak efektivně čelit globálním problémům.

Jak hodnotíte českou pozici v rámci OSN?

Česko je v OSN vnímáno jako aktivní a spolehlivý partner. Jsme zapojeni do mírových operací, humanitární pomoci a podpory lidských práv, což nám vynáší mezinárodní respekt. Například naše účast na Agendě 2030 pro udržitelný rozvoj ukazuje, že máme jasné priority a chceme přispět k lepší budoucnosti. Během své dosavadní kariéry jsem měl možnost sledovat, jak Česko buduje svou pozici prostřednictvím strategických aliancí. Jako menší stát ale čelíme omezením. Je zřejmé, že náš vliv není srovnatelný s velmocemi. Proto se musíme zaměřovat na oblasti, kde můžeme přinést skutečnou hodnotu. Věřím, že v tomto směru děláme maximum, a naše angažovanost je důkazem naší odpovědnosti v globálním společenství.

Vy sám jste měl možnost v diplomacii sledovat nebo se přímo podílet na rozhodnutích v oblasti humanitární pomoci. Jaký význam podle Vás humanitární pomoc má pro dárcovský stát a jaký je její význam na úrovni jednotlivců a společnosti obecně?

Humanitární pomoc má pro dárcovský stát několik rozměrů. Jednak zvyšuje jeho mezinárodní prestiž a posiluje diplomatické vztahy, což může přispět ke stabilitě v krizových oblastech. Jako velvyslanec v USA jsem viděl, jak pomoc může být nástrojem měkké síly, který ukazuje solidaritu a odpovědnost. Pro jednotlivce a společnosti má ale pomoc ještě hlubší význam. Zachraňuje životy, pomáhá obnovovat komunity a dává lidem naději na nový začátek. V mé současné roli na MZV koordinujeme například pomoc pro Ukrajinu, ale i projekty v Africe a na Blízkém východě. Z vlastní zkušenosti vím, že rychlá a efektivní reakce může zmírnit utrpení a zabránit eskalaci krizí, což má dopad nejen na jednotlivce, ale i na celé regiony.

Jak se na práci Vašeho odboru projevuje současná globální krize financování rozvojových a humanitárních programů?

Globální krize financování je pro nás velkou výzvou. Omezené prostředky nás nutí pečlivě volit priority a hledat efektivnější způsoby využití zdrojů. V roce 2023 a 2024 jsme věnovali značnou část pomoci Ukrajině, což je logické vzhledem k situaci, ale musíme vyvažovat i podporu pro další regiony, jako Sýrii nebo Jemen. Naše strategie zahrnuje spolupráci s novými partnery, včetně soukromého sektoru, a zavádění inovativních přístupů, jako jsou cílené projekty s vysokým dopadem. Tato situace nás motivuje k větší flexibilitě a kreativitě. Přesto je to náročný úkol, protože potřeby převyšují dostupné zdroje, ale věřím, že díky zkušenostem a odhodlání dokážeme pokračovat v podpoře těch nejzranitelnějších.

Ministerstvo zahraničních věcí spolupracuje na výstavě „Česko v UNICEF, UNICEF v Česku“, která veřejnosti představuje české stopy a otisky v této mezinárodní organizaci. Vzpomenete si na své první setkání s UNICEF?

Moje první setkání s UNICEF bylo během mise v Africe, kde jsem na vlastní oči viděl, jak tato organizace mění životy dětí. Konkrétně šlo o programy zaměřené na vzdělávání a zdravotní péči, které zajišťovaly základní potřeby a dávaly dětem šanci na lepší budoucnost. Tato zkušenost mě hluboce zasáhla a ukázala mi, jak důležitá je mezinárodní spolupráce při podpoře nejzranitelnějších. Výstava ‚Česko v UNICEF, UNICEF v Česku‘, na které naše ministerstvo spolupracuje, je skvělým způsobem, jak připomenout dlouholetou tradici naší angažovanosti. Jsem hrdý, že můžeme tyto příběhy sdílet s veřejností a inspirovat další generace k podpoře takových iniciativ.

Co Vás přivedlo k diplomatické kariéře a co považujete za svůj největší profesní milník?

K diplomacii mě přivedl zájem o mezinárodní vztahy a touha ovlivňovat globální dění. Po sametové revoluci jsem cítil, že Československo, později Česko, má šanci hrát aktivní roli na světové scéně, a chtěl jsem k tomu přispět. Moje kariéra začala v 90. letech na Ministerstvu zahraničních věcí a vedla přes různé role, včetně generálního konzula v New Yorku a primátora Ústí nad Labem. Největším profesním milníkem však bylo mé působení jako velvyslance v USA. Reprezentovat Česko v zemi, která hraje klíčovou roli v globální politice, byla obrovská odpovědnost i příležitost. Tato zkušenost mě utvrdila v přesvědčení, že diplomacie může skutečně měnit svět k lepšímu.

Ve své pracovně máte vystaveny fotografie ze setkání s vrcholnými světovými politiky. Máte nějakou osobní vzpomínku na setkání s významnou osobností v rámci Vaší diplomatické praxe, která Vás nejvíce inspirovala?

Ve své pracovně mám fotografie, které mi připomínají významné momenty mé kariéry, včetně setkání s prezidenty USA a Madeleine Albrightovou, která měla české kořeny. Právě setkání s Madeleine Albrightovou bylo pro mě nejvíce inspirativní. Její vize, odhodlání a schopnost propojovat osobní příběh s globální politikou mě hluboce oslovily. Jako ministryně zahraničí USA ukázala, jak může jednotlivec s jasným cílem ovlivnit mezinárodní dění. Tato zkušenost mě motivovala k většímu zapojení do diplomacie a připomněla mi, jak důležité je přinášet do práce lidský rozměr.

Jaké rady byste dal mladým lidem, kteří se chtějí věnovat mezinárodní diplomacii?

Mladým lidem, kteří chtějí vstoupit do světa diplomacie, bych doporučil několik věcí. Zaprvé, studujte mezinárodní vztahy a cizí jazyky; bez těchto základů to nejde. Zadruhé, získejte zkušenosti v zahraničí, ať už prostřednictvím stáží, studií nebo dobrovolnictví. Zatřetí, rozvíjejte komunikační a vyjednávací dovednosti, protože diplomacie je především o dialogu. Sledujte aktuální dění a angažujte se v mezinárodních organizacích nebo neziskových projektech. To vám dá praktické zkušenosti a kontakty. A konečně, nikdy se nepřestávejte učit a buďte otevření novým výzvám. Diplomacie je náročná, ale nesmírně obohacující profese.