Publikováno dne 21.02.2023
Česká pobočka UNICEF ve spolupráci s MPSV, MŠMT a Úřadem vlády uveřejnila výsledky sociologické studie Mladé hlasy, která v intervalech několika let pravidelně mapuje postoje, názory a očekávání dětí v České republice. Jedná se o unikátní výzkum založený na osobních rozhovorech s dětmi, který umožňuje nahlédnout do myslí a životů českých dětí, s cílem identifikovat tužby a přání současné mladé generace a umožnit jí vyjádřit svůj názor.
Více než polovina českých dětí se cítí šťastně, jejich názory jsou v rodině ale respektovány jen někdy. V lepší budoucnost Česka jich věří jen čtvrtina. K ukrajinským dětem se podle nich chováme spravedlivě. To jsou jen některé z řady výstupů, které přinesla unikátní sociologická studie Mladé hlasy 2022, kterou pro Dětský fond OSN – UNICEF vypracovala agentura STEM/MARK.
“Pozitivním zjištěním je, že od prvního výzkumu v roce 2001 zůstává v Česku stabilně vysoký počet dětí, které jsou šťastné: je to více než polovina. Současně studie ukazuje na oblasti, ve kterých děti potřebují naši podporu: zvýšení informovanosti o dětských právech, ochranu před dopady chudoby a vytvoření bezpečného zázemí, kam se mohou obrátit pro pomoc v případě problémů,” upozorňuje Pavla Gomba, výkonná ředitelka českého UNICEF.
Pocit štěstí vyrůstá z rodinného zázemí
Více než polovina dětí se cítí šťastně. Děti z příjmově slabších rodin a děti samoživitelů jsou ale šťastné méně. Děti se cítí šťastné nejčastěji s kamarády nebo rodinou. U více než třetiny dětí se na pocitu štěstí také zásadně podílí dobré známky.
Celkem 57 % oslovených dětí ve věku 9 až 17 let uvedlo, že se cítí šťastné, naopak těch, u kterých převládá opačný pocit, bylo velice málo (1 %). Pocit štěstí více převládá u dětí ve věku do 13 let (62 %), z příjmově silnějších rodin (76 %) či u dětí, které žijí s oběma rodiči (62 %). Méně šťastné děti často navštěvují učiliště, mají méně vzdělané rodiče s nižšími příjmy nebo žijí pouze s jedním rodičem. Necelá polovina respondentů uvedla, že se cítí šťastní skoro pořád (47 %), zatímco jen 3 % se necítí šťastné skoro nikdy.
Na otázku, kdy se cítí šťastní, 43 % dětí jako první odpověď zmínilo kamarády, 31 % uvedlo, že při trávení času s rodinou. Pocit štěstí ve společných chvílích s rodinou uváděly častěji dívky a děti, které mají oba rodiče, u dětí z neúplných rodin a u chlapců převládalo trávení času spíše s kamarády. Pro 37 % dětí se na pocitu štěstí zásadně podílí i dobré známky – to se týká zejména dívek a dětí navštěvujících gymnázium (58 %), u kterých je kladen na prospěch ve škole větší důraz.
Nešťastné se děti cítí nejčastěji, když se jim nedaří ve škole. Špatné školní výsledky způsobují pocit neštěstí hlavně u žáků gymnázií, u dívek či ve věkové skupině 14–17 let, ale také u dětí, které mají vysokoškolsky vzdělané rodiče (63 %) – v takových rodinách panuje na vzdělání nejspíše větší důraz, a proto děti jejich horší výsledky více trápí. Českým dětem se nelíbí ani to, když jim někdo nadává. Respondenti také často zmiňovali, že se cítí nešťastní, když jsou potrestáni – to se více vyskytovalo u dětí do 13 let (21 %) oproti starším dětem (8,3 %).
A co české děti nejvíce trápí? Většinou, když se něco přihodí v rodině nebo když se jim ve škole nedaří. Školní neúspěchy více trápí dívky a děti z menších měst. U dětí z příjmově slabších rodin jsou nejhoršími situacemi ty, kdy jejich domácnost nemá peníze (46 %), přičemž tato skutečnost je ještě umocněna v případě, že jde o děti z neúplných rodin.
Do školy chodí děti rády kvůli kamarádům
Více než dvě třetiny dětí chodí do školy rády, hlavně kvůli kamarádům, ale i novým znalostem. Vztahy s učiteli i mezi žáky jsou zpravidla dobré, ovšem na učilištích jsou vztahy s učiteli výrazně horší. Více než polovina dotázaných dětí uvedla, že mají ve škole možnost mluvit o svých potřebách a problémech. Nejčastěji se svěřují spolužákům (59 %) nebo učitelům (38 %), školního poradce využije málokdo (19 %).
Více než polovina dětí je členem nějaké organizované skupiny nebo chodí na kroužky. Více na kroužky chodí dětí vysokoškolsky vzdělaných rodičů. Méně často se těmto aktivitám věnují děti ze středních škol a učilišť oproti mladším dětem a žáků gymnázií. Z dětí, které někam dochází, až 62 % navštěvuje nějaký sportovní kroužek. Častěji se jedná o chlapce. Dívky chodí také do tanečních, hudebních či výtvarných kroužků.
Mladší děti mají kolem sebe méně často vrstevníky, kteří užívají návykové látky, oproti těm starším ve věku 14–17. Nejčastěji se jedná o cigarety a alkohol, s tvrdými drogami se setkají málokdy. Na učilišti mají žáci okolo sebe častěji vrstevníky, kteří mají zkušenosti s čicháním (28 %), oproti průměru (6 %). S užíváním konopí ve svém okolí mají frekventovanější zkušenost žáci středních škol (55 %) oproti gymnazistům (33 %) a žákům učilišť (36 %). Zkušenosti s tvrdými drogami ve svém okolí neměli žádní studenti gymnázií, na středních školách a učilištích šlo o 16 % a 17 % žáků. Žáci ZŠ, gymnázií a středních škol ani v jednom případě nemluvili o tom, že by znali vrstevníka s návykem na čichání nebo tvrdé drogy, takové odpovědi přišly pouze od žáků z učilišť.
Hádky a křik v rodině zažívá téměř polovina dětí
Vztahy dětí s rodiči bývají velmi dobré, hlavně s matkou. Lepší vztahy mají s rodiči mladší děti, s rostoucím věkem dětí se začínají trochu zhoršovat. Horší vztahy s matkou i otcem mají děti z příjmově slabších a neúplných rodin. Na vztazích s matkou děti oceňují dobrou komunikaci a naslouchání, u otců ještě vyzdvihují, že se k nim chová dobře.
Názory dětí jsou podle poloviny dotázaných v rodině respektovány jen někdy. Na nerespektování názorů v rodinném kruhu si častěji stěžují děti z příjmově slabších a početnějších rodin, v nichž se střetává více názorů, proto ten jejich není vždy zohledněn. Děti se chtějí podílet na rozhodování ohledně výletů a rodinného programu, v tomto ohledu je také zajímají nákupy a finance nebo jejich volný čas.
Hádky a křik v rodině potvrdila téměř polovina dětí, což je oproti předchozím letům pokles (v roce 2017 hádky zmínilo 61 % dětí, v roce 2008 pak 63 %). Bití je ojedinělé, častěji se vyskytuje v rodině, kde je pět a více členů domácnosti. Křik přímo na ně uvedla tři čtvrtina dětí, 15 % řeklo, že jsou cílem bití.
Pochvaly a odměny, když se něco podaří, se častěji dočkají mladší děti. V případě neúspěchu se největší část rodičů snaží poradit, někteří vynadají a zakazují. Více než polovina dětí uvedla, že když je potrestána nespravedlivě, mají možnost to vysvětlit. Nejčastěji se dle dětí v rodině předávají následující hodnoty: nelhat, dobře se učit a nekrást. Starší děti častěji uváděly také respekt k ostatním. Pomoc druhým považuje za důležitou 9 z 10 českých dětí.
Bezpečnost: O dezinformacích děti moc nevědí
Osmdesát pět procent dotázaných dětí se v obci svého bydliště cítí bezpečně. Výrazně méně bezpečně se cítí ve větších městech, zatímco na vesnicích neuvádí snížený pocit bezpečí vůbec nikdo. Bezpečněji se cítí také děti z úplných rodin. Největším problémem v otázce bezpečnosti v obci bydliště jsou nepřizpůsobiví občané, děti také zmiňovaly přítomnost krádeži a kriminality. Jedenáct procent dětí zná někoho, kdo se stal obětí trestného činu, nejčastěji krádeže. Oběťmi trestných činů bývají častěji starší děti ve velkých městech. Celkem 19 z 413 respondentů se již někdy stalo obětí trestného činu, nejčastěji krádeže.
Více než třetina dětí ví alespoň něco o svých právech, hodně toho ví jen 7 % z nich, nejčastěji se jedná o žáky gymnázií. Dvacet procent dětí neví vůbec nic – častěji se jedná o děti s méně vzdělanými rodiči. V rámci lidských práv obecně si dotazovaní nejčastěji vzpomněli na právo na vzdělání (48 %). Téměř všechny děti si také myslí, že je toto právo v ČR respektováno.
Zejména starší děti jsou dobře informované o sexuálních vztazích, trochu více toho ví dívky. Žáci z učilišť nejčastěji uváděli, že toho ví hodně. Dobře informované jsou děti také o prevenci drog. Naopak téměř polovina dětí toho ví málo nebo nic o dezinformacích.
K dětem z Ukrajiny se dle oslovených dětí chováme v Česku spravedlivě (54,9 %), častěji tento pocit mají děti z velkých měst oproti těm z malých vesnic. Nejčastěji tuto odpověď také uváděly děti s vysokoškolsky vzdělanými rodiči. Horší situace panuje ohledně dětí z chudých rodin, k nim se chováme v Česku fér podle 42 % dotázaných. Až 29 % má opačný pocit.
4 z 5 dětí používají sociální sítě
Mobilní telefon a přístup k internetu je v dnešní době u dětí téměř samozřejmostí. Doma internet nemají jen 3 % dětí. Kromě informací od rodičů nebo sourozenců je internet zejména u starších dětí hlavním zdrojem informací o dění ve světě. Nejedná se však primárně o klasické zpravodajské servery (z těch čerpá 37 % dětí), ale spíše sociální sítě. Ty používají 4 z 5 dětí – nejen Facebook či Instagram, ale také WhatsApp nebo TikTok patří mezi nejrozšířenější. Ve věkové skupině 14–17 let nejsou na sociálních sítích k zastižení jen 4 % dotázaných, u dětí ve věk 9–13 let se jedná o 31 %.
Více než polovina dětských uživatelů sociálních sítí se neřadí jen mezi pasivní konzumenty obsahu, ale též pravidelně sdílí fotky a videa ze svého života. Mezi staršími až dvě třetiny. Skoro polovina rodičů své děti na sociálních sítích kontroluje, volný pohyb po internetu má přibližně třetina dětí. Na menší děti se většina rodičů snaží dohlížet a tím částečně ovlivňovat, co na internetu dělají.
Vyhlídky do budoucna: Ukrajině má smysl pomáhat
Více než polovina dětí si je jistá tím, že chce v dospělosti žít v ČR, na gymnáziích každý čtvrtý plánuje život v zahraničí. Mezi staršími dětmi o svém stěhování do zahraničí uvažuje 18 % (v rámci dětí na gymnáziích dokonce téměř čtvrtina). První příčku z hlediska popularity jako místo k životu obsadily Spojené státy (29 %), následované Velkou Británií (18 %), Francií (14 %) a Německem (8 %).
Když děti srovnají současný život svých rodičů se svou představou o své budoucností, věří v to, že jejich život bude lepší (42 %) nebo stejný (26 %). To, že jejich život bude horší, si myslí jen 5 % dětí. V lepší budoucnost Česka věří jen čtvrtina dětí. Českou republiku v budoucnu vidí jako lepší místo pro život (27 %) nebo jako stejnou (35 %). Mají naději ve zlepšení ekonomické situace a ve vyřešení aktuálních problémů. V reakci na aktuální dětí u nás i ve světě by si děti přály hlavně žít v zemi bez bojů/válek a též ekonomicky prosperující.
Více než dvě třetiny dětí tvrdí, že se jejich život kvůli válce na Ukrajině nezměnil. Pocit, že prožili změnu k horšímu, má 16 % z nich. Nejčastěji se jedná o žáky učilišť a děti z příjmově slabších rodin. Negativně je ovlivnila horší finanční situace a zdražování (56 %), 19 % vadí obyvatelé Ukrajiny pobývající v ČR. Patnáct procent z nich se bojí války.
Ukrajinským uprchlíkům má podle dětí smysl pomáhat (56 %). Více než třetina dětí se osobně do pomoci zapojila, nejčastěji materiálně. Atmosféra v rodině, ve škole nebo mezi kamarády se podle dětí nezměnila (63 %). Dochází ovšem ke zhoršování finanční situace v rodinách. Změnu zmínila třetina dětí, v jejich důsledku rodina šetří (42 %) a omezuje výdaje, které nejsou nezbytně nutné (24 %).
Názory českých dětí si na společné tiskové konferenci vyslechli místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba a náměstkyně ministerstva školství Martina Běťáková.
Celá studie včetně grafů je k dispozici ke stažení zde.