Publikováno dne 29.04.2025
Dezinformace, humanitární krize, nárůst populace a v neposlední řadě finanční škrty humanitárních programů – to vše představuje hrozbu pro dlouhodobé vakcinační kampaně a očkování jako takové. V důsledku toho jsou miliony dětí, teenagerů i dospělých v ohrožení, varovaly u příležitosti Světového imunizačního týdne agentury Světová zdravotnická organizace (WHO), UNICEF a Globální aliance pro očkování a imunizaci (Gavi).
V poslední době se stále častěji objevují zprávy o výskytu nemocí, jako jsou spalničky, meningitida nebo žlutá zimnice, přičemž jde o nemoci, jejichž šíření lze předejít očkováním. Co víc, začala se znovu objevovat infekční onemocnění, jako je záškrt, která díky očkování na celá desetiletí prakticky vymizela, nyní však opět hrozí jejich rozšíření. Agentury apelují na celosvětové společenství a vyzývají vlády k udržitelným investicím, které by posílily imunizační programy a ochránily obrovský pokrok dosažený za posledních 50 let, vedoucí ke snížení dětské úmrtnosti.
„Za posledních 50 let očkování zachránilo více než 150 milionů životů,“ uvedl imunolog a šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Finanční škrty v oblasti světového zdraví ohrožují tento těžce získaný pokrok. Zvyšují se výskyty nemocí, kterým by se díky proočkovanosti dalo zabránit, stále více lidských životů je v ohrožení a zemím rostou náklady na léčbu těchto epidemií. Země s omezenými zdroji musí investovat do nejúčinnějších opatření, včetně vakcín,“ vysvětlil.
Výskyt nemocí a přetížené zdravotní systémy
Spalničky
- Nebezpečí představují spalničky, jejichž počet případů nebezpečně stoupá od roku 2021. Každý rok jich přibývá, což jasně ukazuje na pokles proočkovanosti, k němuž došlo během pandemie covidu-19. Tyto rozevírající se nůžky v imunizaci se v mnoha komunitách nedaří uzavřít. V roce 2023 bylo zaznamenáno 10,3 milionu případů spalniček, což představovalo 20% nárůst oproti roku 2022.
- Agentury upozorňují, že tento trend se projeví jak v datech za rok 2024, tak bude pokračovat i v roce 2025 vzhledem ke zhoršující se epidemiologické situaci. Za posledních 12 měsíců 138 zemí zaznamenalo případy spalniček, přičemž 61 z nich se potýkalo s rozsáhlými ohnisky – nejvyšší počty za jediný rok od roku 2019.
Meningitida
- V roce 2024 v Africe prudce vzrostl počet případů meningitidy a nárůst pokračuje i v roce 2025. Za první tři měsíce tohoto roku bylo zaznamenáno více než 5 500 podezření na nákazu a téměř 300 úmrtí ve 22 zemích. Celkem bylo v roce 2024 registrováno přibližně 26 000 případů a téměř 1 400 úmrtí ve 24 zemích.
Žlutá zimnice
- V Africe narůstá i počet nakažených žlutou zimnicí. V roce 2024 bylo registrováno 124 případů ve 12 zemích. Přitom za posledních 10 let se nemoc díky vakcinaci a jejímu zařazení do rutinního očkování téměř nevyskytovala. Také v obou Amerikách byly zaznamenány případy – šlo o 131 případů ve čtyřech zemích.
Tyto epidemie se objevují v době globálních škrtů ve financování různých programů, včetně vakcinačních. Nedávná kontrola zásob WHO ve 108 zemích – většinou s nízkými nebo nižšími středními příjmy – ukázala, že téměř polovina z těchto zemí se potýká se středním až vážným narušením očkovacích kampaní, včetně rutinního očkování, či narušením přístupu k vakcínám v důsledku snížení finanční podpory od dárců. Monitorování nemocí, včetně těch, jimž lze předcházet očkováním, bylo rovněž ve více než polovině sledovaných zemí zasaženo finančními škrty.
Zároveň roste počet dětí, které zmeškaly rutinní očkování, a to i přesto, že se země snaží dohnat zameškané očkování způsobené pandemií. V roce 2023 zmeškalo všechny dávky rutinního očkování 14,5 milionu dětí, v roce 2022 to bylo 13,9 milionu a v roce 2019 – tedy před pandemií – 12,9 milionu dětí. Více než polovina těchto dětí žije v oblastech konfliktů, kde je omezen přístup k základní zdravotní péči.
„Celosvětová krize v oblasti financování výrazně omezuje naši schopnost očkovat 15 milionů dětí v krizových oblastech, které jsou ohroženy spalničkami,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Očkování, monitorování nemocí, reakce na epidemie – všechny tyto služby spojené s imunizačními programy byly narušeny v téměř 50 zemích podobně jako během pandemie. Nemůžeme si dovolit přijít o pokrok, kterého jsme v boji s nemocemi, jimž lze předcházet očkováním, dosáhli,“ varovala Russell.
Jak imunizace překonává tyto výzvy Společná snaha WHO, UNICEF, Gavi a dalších partnerů pomáhá zemím rozšířit přístup k vakcínám a posílit očkovací systémy prostřednictvím primární lékařské péče i přes pokračující překážky. Každý rok očkování zachrání téměř 4,2 milionu životů proti 14 nemocem – téměř polovina těchto zachráněných životů připadá na Afriku.
Vakcinační kampaně vedly k vymýcení meningitidy typu A v tzv. africkém pásu meningitid (země subsaharské Afriky). Nová vakcína proti pěti kmenům meningitidy by pak mohla zajistit širší ochranu – probíhají snahy o rozšíření jejího použití jak pro prevenci, tak pro reakce na epidemie.
Díky zařazení vakcíny proti žluté zimnici do rutinní imunizace se podařilo výrazně snížit počet případů i úmrtí. Nicméně nedávné epidemie v Africe a na obou Amerikách upozorňují na nebezpečí i v oblastech, kde byla nemoc v minulosti vzácná, kde je nízká proočkovanost nebo nedostatky v prevenci.
Za poslední dva roky ale došlo k významnému pokroku i v jiných oblastech. V Africe – regionu s nejvyšším počtem případů rakoviny děložního čípku na světě – se mezi lety 2020–2023 zdvojnásobila proočkovanost proti lidskému papilomaviru (HPV) z 21 na 40 procent. Tento úspěch odráží celosvětový závazek vymýtit rakovinu děložního čípku.
Zvýšila se také proočkovanost konjugovanou pneumokokovou vakcínou, zejména v jihovýchodní Asii, a v Africe byla posílena v zemích jako Čad a Somálsko, kde je vysoký výskyt pneumokokových infekcí.
Dalším velkým úspěchem je očkovací kampaň proti malárii, která byla zahájena ve skoro 20 afrických zemích. Díky tomu by se do roku 2035 mělo podařit zachránit dalších 500 000 životů. Navíc stále více zemí zavádí vakcíny proti malárii jako součást své národní strategie boje s touto nemocí.
Výzva k akci
UNICEF, WHO a Gavi se naléhavě obracejí na rodiče, veřejnost i politiky, aby zesílili podporu imunizace. Agentury zdůrazňují potřebu udržitelných investic do vakcinačních programů a vyzývají země, aby dodržely své závazky v rámci Imunizačního plánu 2030. V rámci integrovaných systémů primární zdravotní péče může očkování chránit proti nemocem a zároveň zajišťovat přístup k dalším nezbytným službám, jako je prenatální péče, výživa nebo screening na malárii.
„Zvyšující se počet výskytů vysoce nakažlivých nemocí představuje hrozbu pro celý svět. Dobrou zprávou je, že známe způsob, jak se bránit. Gavi má na další strategické období jasný plán, jak posílit naši obranu – zvýšit investice do světových zásob vakcín a rozšířit cílené preventivní očkování v zemích nejvíce zasažených meningitidou, žlutou zimnicí a spalničkami,“ uvedla ředitelka Gavi, pákistánská lékařka Sania Nishtar.