Jak vypadá dětství v nejbohatších státech světa?

Publikováno dne 02.09.2020

Nejnovější výzkum UNICEF vrhá světlo na duševní a fyzické zdraví dětí v zemích EU a OECD a srovnává jejich studijní a sociální dovednosti. Zohledňuje také politiku, ekonomiku a sociální systém jednotlivých států. Česká republika se v celkovém hodnocení kvality života dětí a mladistvých umístila na 22. místě z 41 rozvinutých zemí.

FLORENCIE/PRAHA, 2. září – Sebevraždy, nespokojenost, obezita a zhoršující se sociální i studijní dovednosti čím dál častěji doprovází dětství v nejbohatších zemích světa. Vyplývá to ze zprávy výzkumného centra UNICEF – Innocenti.

Výzkumné zprávy, které UNICEF vydává již 20 let, využívají srovnatelná data jednotlivých zemí k hodnocení kvality života dětí ve státech EU a OECD. Zpráva Worlds of Influence: Understanding what shapes child well-being in rich countries na základě dat získaných před pandemií COVID-19 hodnotí státy EU a OECD podle úrovně duševního a fyzického zdraví dětí a jejich studijních a sociálních dovedností. Na základě těchto ukazatelů z pohledu dětí vychází pro život nejlépe Nizozemsko, Dánsko a Norsko.

Česká republika se z 41 rozvinutých evropských zemí v celkovém hodnocení umístila na 22. místě. Co se týče duševního zdraví dětí a mladistvých, Česká republika spíše zaostává za průměrem. Ve věku 15 let u nás udává spokojenost se životem 73,3 % dětí, což je mírně pod celkovým průměrem (75,7 %). Nejvíce spokojených dětí v tomto věku žije v Nizozemsku (89,8 %). Míra sebevražd na 100 000 mladistvých ve věku 15–19 let u nás činí 6,7 %, což je o dvě desetiny více než celkový průměr. Nejnižší míra sebevražd mladistvých je přitom v Řecku (1,4 %). V oblasti fyzického zdraví dětí si Česká republika vede lépe: v souhrnném žebříčku se umístila na 14. místě. Dětí a mladistvých potýkajících se s obezitou nebo nadváhou je v České republice 27,2 %, nejméně jich žije v Japonsku (14,4 %). Míra úmrtnosti na 1 000 dětí ve věku 5–14 let je v Česku 0,8 %, nejlépe si vede Lucembursko s 0,4 %. Co se týče dovedností, míra čtenářské a matematické gramotnosti dětí je u nás 69 %, což je více než celkový průměr (62,3 %), stále však výrazně méně než v Estonsku, které se umístilo v čele tabulky (78,9 %). 

V celkovém hodnocení zemí EU a OECD se Česká republika umístila na 22. místě.
Zdroj: UNICEF Innocenti

“Řada nejbohatších zemí světa, které mají dostatečné zdroje, aby umožnily všem dětem prožít spokojené dětství, selhává,” říká Gunilla Olsson, ředitelka výzkumného centra UNICEF – Innocenti. “Pokud vlády v rámci opatření proti pandemii nepodniknou okamžité a rozhodné kroky k ochraně dětí, můžeme i nadále očekávat narůstající míru dětské chudoby, zhoršující se duševní i fyzické zdraví dětí a prohlubující se rozdíly v jejich dovednostech. Opatření na podporu rodin proti dopadům COVID-19 jsou zoufale nedostačující. Musíme udělat více pro to, abychom dětem zajistili bezpečné a šťastné dětství – právě teď.”

Hlavní zjištění výzkumné zprávy

Duševní zdraví: Ve většině zemí udávají spokojenost se svým životem méně než 4 z 5 dětí. V Turecku je míra spokojenosti dětí se životem nejnižší (53 %), následuje Japonsko a Velká Británie. Nejspokojenější jsou děti v Nizozemsku, Mexiku a Rumunsku. Děti, které jejich rodiny méně podporují a které se setkávají se šikanou, mají výrazně horší duševní zdraví.

Nejvyšší míru sebevražd u mladistvých vykazuje Litva – jde o nejčastější příčinu úmrtí ve věku od 10 do 19 let v rozvinutých zemích – následovaná Novým Zélandem a Estonskem.

Fyzické zdraví: Obezita a nadváha mezi dětmi se v posledních letech zvýšila. Přibližně 1 ze 3 dětí napříč všemi zeměmi je buď obézní, nebo trpí nadváhou, s významným nárůstem v jižní Evropě. Nejvyšší míra obezity u dětí je v USA (42 %), následuje Nový Zéland (39 %) a Řecko (37 %).

Dovednosti: V průměru 40 % dětí ve všech zemí OECD a EU si do věku 15 let neosvojí základní čtenářskou a matematickou gramotnost. Nejhůře jsou na tom děti v Bulharsku, Rumunsku a Chile. Naopak nejlepší je situace v Estonsku, Irsku a Finsku. Ve většině zemí nemá minimálně 1 z 5 dětí důvěru ve svou schopnost najít si nové přátele. Děti v Chile, Japonsku a na Islandu jsou při získávání přátel nejméně sebevědomé.

Zpráva UNICEF však upozorňuje i na významné posuny k lepšímu. V průměru 95 % dětí v předškolním věku je nyní zapsáno do organizovaných vzdělávacích programů. Počet mladistvých ve věku 15–19 let, kteří nenavštěvují školu, zaměstnání nebo rekvalifikační kurz, se snížil ve 30 ze 37 zemí. Tento pozitivní vývoj je však nyní ohrožen dopady COVID-19.

Co se týče dovedností, míra čtenářské a matematické gramotnosti dětí je u nás 69 %, což je více než celkový průměr (62,3 %), stále však výrazně méně než v Estonsku, které se umístilo v čele tabulky (78,9 %).
Zdroj: UNICEF Innocenti

UNICEF zohledňuje jednotlivé země také podle jejich politických opatření na ochranu dětí a dalších faktorů včetně ekonomiky, společenského kontextu a prostředí. Na úrovni vládních opatření mají děti největší podporu v Norsku, na Islandu a ve Finsku, naopak nejméně příznivé jsou pro děti podmínky v Turecku, Mexiku a Řecku. Na opatření související s podporou rodin a dětí rozvinuté státy průměrně utratí méně než 3 % svého HDP. 

“V dobách krize potřebují rodiny vládní podporu a podporu na pracovišti, aby vychovaly příští generaci šťastných a zdravých občanů,” uvedl Fayaz King, zástupce výkonného ředitele UNICEF. “Investice do dětí je přímou investicí do naší budoucnosti.”

Kvůli pandemii COVID-19 nechala většina rozvinutých zemí v první polovině roku 2020 zavřené školy na déle než 100 dní a zároveň zavedla přísná karanténní opatření. Zpráva UNICEF uvádí, že ztráta členů rodiny, úzkosti, karanténa, nedostatečná podpora, uzavření škol, nutnost vybalancovat pracovní a rodinný život a zhoršený přístup k lékařské péči v kombinaci s ekonomickými ztrátami způsobenými pandemií mají vážné dopady na kvalitu života dětí, stejně jako jejich duševní a fyzické zdraví.

Ještě před vypuknutím epidemie COVID-19 byla průměrná relativní míra dětské chudoby napříč 41 státy 20 %. Pokud vlády nepřijmou okamžitá opatření, dojde podle UNICEF s očekávaným poklesem HDP v následujících dvou letech k nárůstu dětské chudoby v takřka všech rozvinutých zemích.

“Ekonomické, vzdělávací a sociální dopady pandemie stále trvají. Bez společného úsilí dojde k vážným dopadům na život dnešní generace dětí, jejich rodin a společností, v nichž žijí,” uvedl Olsson. “Tato rizika se nemusí naplnit, pokud nyní vlády přijmou rozhodná opatření na ochranu kvality života dětí.”

Na základě výzkumu a nedávného vývoje UNICEF doporučuje pro zlepšení životních podmínek pro děti podniknout tyto kroky:

  • Přijmout rozhodná opatření ke snížení příjmové nerovnosti a chudoby a zajistit, aby všechny děti měly přístup ke zdrojům, které potřebují.
  • Rychle řešit závažné nedostatky v přístupu k psychologické pomoci pro děti a mladistvé.
  • Rozšiřovat politiku vstřícnou k rodině s cílem zlepšit rovnováhu mezi prací a rodinou, zejména přístup k vysoce kvalitní, flexibilní a dostupné péči o děti v raném věku.
  • Posílit opatření na ochranu dětí před nemocemi, kterým lze předcházet, včetně prevence výpadků v očkovacích programech
  • Zlepšit opatření na ochranu dětí a rodin před dopady COVID-19 a zajistit, že finance určené na zkvalitňování života dětí budou zcela chráněny před úspornými opatřeními.

Worlds of Influence staví na dosavadních zprávách o kvalitě života dětí ve výzkumech z roku 2013 a 2007 s cílem poskytnout komplexnější pohled na dětství v rozvinutých zemích, který zohledňuje chování a vztahy dětí samotných, zdroje a prostředky dostupné jejich pečovatelům, stejně jako politiku a společenský kontext jednotlivých zemí.

Celá zpráva v angličtině je ke stažení zde.

Vaše pomoc je pomocí dětem
Takto můžete pomoci:
Vaše pomoc je pomocí dětem
Takto můžete pomoci: