Publikováno dne 20.06.2025
„Horší už to snad ani být nemůže,“ popsal současnou situaci pro děti a jejich rodiny v Gaze James Elder. Nedostatek jídla, vody a paliva vede k prohloubení už tak závažné humanitární krize. V regionu dále prudce stoupá počet dětí s podvýživou – od začátku roku 2025 je denně k její léčbě přijímáno v průměru 112 dětí. Měsíc květen byl letos zatím vůbec nejhorší – akutní podvýživa byla diagnostikována u 5 119 dětí ve věku 6 měsíců až 5 let.
Pomoci dětem v Pásmu Gazy můžete prostřednictvím tohoto formuláře. Děkujeme!
Bez paliva není ani voda
V důsledku konfliktu byly zničeny nebo poškozeny vodovodní, sanitační a zdravotní systémy. Pouze 127 z 236 zdravotních center je stále provozuschopných, jejich schopnost poskytovat léčbu podvýživy je ale omezená, a to i vlivem neustálého bombardování a vysídlení.
V oblasti rovněž dochází palivo. Humanitárním organizacím bylo opakovaně znemožněno dovézt nové zásoby nebo získat přístup k těm, které se již nacházejí v Gaze. To je další rána pro děti a jejich rodiny: bez paliva zůstanou bez základních služeb, jako je produkce vody. Bez vody zůstanou i zdravotní centra a zdravotnické služby budou muset buď přerušit provoz, nebo používat vodu, která není bezpečná.
„Gaza je na té nejsmrtelnější hraně. V současnosti funguje jen 40 procent zařízení na výrobu pitné vody, tj. 87 zařízení ze 217. Bez dodávek paliva se během několika týdnů zastaví i tato poslední,“ varoval mluvčí UNICEF James Elder. „Pokud neskončí už více než stodenní blokáda dodávek paliva, děti a jejich rodiny začnou umírat žízní,“ vylíčil situaci v Pásmu Gazy. Elder zdůraznil, že Gaza čelí uměle vytvořenému suchu, a právě proto je podle něj možné tuto situaci zvrátit.
„Nejde o technický ani logistický problém. Je to problém politický. Popírání se stalo součástí politiky. Pokud by existovala politická vůle, vodní krize by se dala zmírnit doslova okamžitě: palivo by umožnilo zprovoznit stovky podzemních vrtů a během jediného dne obnovit dodávky vody. Jenže čas se krátí,“ domnívá se Elder. „Naučili jsme se žít bez tolika věcí. Bez domova. Bez bezpečí. Bez blízkých… Naučili jsme se dokonce vydržet i týden nebo déle bez jídla. Ale bez vody nepřežijeme ani pár dní,“ citoval Elder jednoho ze svých přátel z Gazy, aby přiblížil strádání místních rodin.
„UNICEF to řekl naprosto jasně: Gaza právě teď prochází nejkritičtějším okamžikem od samého začátku této války proti dětem. To je smutné samo o sobě, protože horší už to snad ani být nemůže. Fakticky panuje blokáda, humanitární pomoc je odsouvána na vedlejší kolej, každodenní zabíjení dívek a chlapců v Gaze nikoho nezajímá – a teď k tomu ještě záměrně vyvolaná palivová krize, která připravuje rodiny o to nejzákladnější pro přežití: vodu,“ zakončil Elder.
UNICEF znovu důrazně vyzývá všechny strany konfliktu, aby ukončily násilí, chránily civilisty včetně dětí, dodržovaly mezinárodní humanitární právo, umožnily okamžité poskytnutí humanitární pomoci a propustily všechny rukojmí.
Podvýživa je jednou z hrozeb, kterým děti v Gaze čelí.
Podvýživa: Zásoby ani zdaleka nestačí
Podle údajů z výživových center v Pásmu Gazy, která podporuje UNICEF, představuje aktuální situace téměř 50procentní nárůst oproti 3 444 dětem přijatým v dubnu 2025 a 150procentní nárůst oproti únoru, kdy platilo příměří a do Gazy proudila humanitární pomoc ve větším množství.
Z 5 119 dětí, které byly v květnu přijaty k léčbě, trpí 636 dětí nejzávažnější formou podvýživy. Počet dětí s těžkou akutní podvýživou vzrostl od letošního února o 146 procent. Tyto děti potřebují pravidelnou, odborně vedenou léčbu, pitnou vodu a lékařskou péči, aby přežily. Bohužel – lékařská péče, pitná voda, léky a další humanitární zásoby jsou dnes v Gaze jen vzácností. Dovoz humanitární pomoci zůstává silně omezen.
„Za pouhých 150 dní, tedy od počátku roku do konce května, bylo k léčbě podvýživy přijato 16 736 gazanských dětí, to je v průměru 112 dětí denně,“ uvedl Edouard Beigbeder, ředitel regionální kanceláře UNICEF pro Blízký východ a severní Afriku. „Každému z těchto případů šlo přitom předejít. Dodávky jídla, vody a léků, které děti a jejich rodiny v Gaze zoufale potřebují, jsou blokovány. Tato rozhodnutí stojí lidské životy. Izrael musí neprodleně umožnit rozsáhlé dodávky život zachraňující pomoci přes všechny hraniční přechody,“ apeloval Beigbeder.
Pokud se situace okamžitě nezmění, UNICEF varoval, že případy akutní podvýživy porostou a mohou dosáhnout nejvyšších hodnot od začátku konfliktu – a to mezi dětmi, u nichž se ještě před 20 měsíci podvýživa vůbec nevyskytovala.
Během posledních tří týdnů se UNICEF podařilo do oblasti doručit stovky palet se zásobami k prevenci a léčbě podvýživy. Dodávky humanitární pomoci však ani zdaleka nepokryjí obrovské potřeby rodin. A například zásoby terapeutické stravy, která je klíčová pro přežití dětí trpících akutní podvýživou, jsou na kritickém minimu.
Stav ke 14. květnu: Děti a jejich rodiny jsou v ohrožení hladomoru
UNICEF společně se Světovým potravinovým programem (WFP) varují před hrozící katastrofou v Gaze. Na 71 000 dětí a více než 17 000 matek ohrožuje akutní podvýživa. V Pásmu Gazy nadále zuří boje, populace však kromě útoků čelí i hladu – hraniční přechody zůstávají uzavřené, poslední kamiony se zásobami a humanitární pomocí do oblasti dorazily 2. března. Děti a jejich rodiny se potýkají s extrémním nedostatkem jídla, počet podvyživených rapidně stoupá.
Podle posudku Integrované klasifikace potravinové bezpečnosti (IPC) celá populace, tj. zhruba 2,1 milionu Gazanů, se potýká s akutním nedostatkem jídla, z toho 470 000 lidí čelí kritickému stupni ohrožení. Zpráva zdůrazňuje, že 71 000 dětí a 17 000 matek potřebuje okamžitou léčbu akutní formy podvýživy. To je výrazné zvýšení od počátku letošního roku, kdy agentury uváděly, že léčbu akutní podvýživy potřebuje 60 000 dětí.
Podvýživa ohrožuje zejména děti, těhotné ženy a čerstvé maminky:
- Podvýživa u dítěte: Děti mají specifické a vyšší nároky na určité živiny, jako jsou bílkoviny, vápník, železo a zinek, které jsou nezbytné pro růst a vývoj kostí, svalů a mozku. Nedostatek těchto živin může mít u dětí vážné následky. Dětský metabolismus je rychlejší kvůli růstu, a proto jsou děti citlivější na nedostatek energie a živin. I krátkodobý nedostatek potravy může mít u nich rychlejší a výraznější negativní dopady než u dospělých, protože dospělí mají nutriční potřeby zaměřené spíše na udržení stávajícího zdraví a prevenci chronických onemocnění.
- Podvýživa u matky: Nedostatek klíčových živin v těhotenství může vést k nízké porodní hmotnosti dítěte, předčasnému porodu a sníženým zásobám živin u novorozence. Tyto děti jsou pak náchylnější k podvýživě v raném dětství. Infekce, jako jsou průjmy a respirační onemocnění, mohou snižovat chuť k jídlu, zhoršovat vstřebávání živin a zvyšovat jejich ztráty z těla dítěte. I dobře živené dítě se tak může stát podvyživeným v důsledku opakovaných nemocí. Vstřebávání živin z potravy, například z důvodu střevních parazitů, vede k podvýživě i u dětí s dostatečným příjmem potravy. Zajištění optimální výživy dětí vyžaduje komplexní přístup zahrnující péči o výživu matky před a během těhotenství, podporu kojení, adekvátní zavádění příkrmů, prevenci a léčbu infekcí a parazitárních onemocnění a zejména dostupnost kvalitních potravin, léků a zdravotnických prostředků.
„Rodiny v Gaze hladoví, přitom jídlo, které by jim pomohlo a zachránilo jejich životy, čeká na hranicích. Nemůžeme jim ho doručit kvůli obnovení konfliktu a naprostému zákazu dodávek humanitární pomoci, který platí od počátku března,“ uvedla výkonná ředitelka WFP Cindy McCain. „Je klíčové, aby mezinárodní společenství důrazně apelovalo na znovuotevření přístupu humanitární pomoci do Gazy. Pokud budeme čekat do vyhlášení hladomoru, pro mnohé lidi v Gaze už bude příliš pozdě,“ varovala.
Report IPC predikuje, že obnovení vojenských operací, blokáda humanitární pomoci a kritický nedostatek zásob nutných pro přežití v oblasti by mohly vést ke katastrofě – tedy k tomu, že během následujících měsíců budou překročena všechna tři kritéria pro vyhlášení hladomoru.
Hladomor je nejvyšší fází stupnice akutní potravinové nejistoty. Jeho vyhlášení je podmíněno těmito kritérii:
- min. 20 % domácností v oblasti je vystaveno extrémnímu nedostatku jídla
- min. 30 % dětí do 5 let věku trpí akutní podvýživou
- dva a více lidí na každých 10 000 umírá každý den v přímém důsledku hladovění nebo vzájemného působení podvýživy a nemocí
Sedmnáct agentur OSN, nezávislých organizací a zpráva IPC upozornily, že většina dětí v Gaze trpí extrémním nedostatkem jídla. Vzhledem k tomu, že lidé v této oblasti mají velmi omezený přístup k lékařské péči, pitné vodě a hygieně, je nárůst případů těžké podvýživy prakticky nevyhnutelný.
„Nebezpečí hladomoru nepřichází znenadání. Rozvíjí se na místech, kde je blokován přístup k potravinám, kde jsou zdravotní systémy zdecimovány a kde děti zůstávají bez základních prostředků k přežití. Hlad a akutní podvýživa jsou každodenní realitou dětí napříč celým Pásmem Gazy,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Opakovaně jsme varovali před tímto nebezpečím. Znovu se obracíme na všechny strany konfliktu i na světové společenství, abychom zabránili katastrofě,“ dodala.
Hraniční přechody do Gazy jsou zavřené už více než dva měsíce – jde o nejdelší dobu, kdy tamní děti a jejich rodiny zůstaly bez zásob a humanitární pomoci. Ceny potravin na trhu dosahují astronomických částek, většina lidí tak ani nemá šanci si pořídit ani ty zbytky potravinových zásob, které ještě v zemi jsou.
Současně na hranicích čeká více než 116 000 tun zásob potravin, které by nasytily milion lidí po dobu 4 měsíců. Kamiony jsou připraveny v zásobovacích koridorech, čekají jen na povolení ke vjezdu. Mezi zásobami čekajícími na přechodech jsou i stovky palet s terapeutickou stravou, která je zásadní pro léčbu podvýživy včetně jejích nejzávažnějších forem.
Agentury OSN jsou společně se všemi partnery připraveny tyto zásoby dopravit do oblasti a distribuovat je strádajícím rodinám. Týmy UNICEF a WFP zůstávají přímo v Gaze a vyzývají strany konfliktu, aby upřednostnily potřeby civilistů a umožnily okamžitý přístup humanitární pomoci a aby dodržovaly své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva.