Publikováno dne 14.05.2025
UNICEF společně se Světovým potravinovým programem (WFP) varují před hrozící katastrofou v Gaze. Na 71 000 dětí a více než 17 000 matek ohrožuje akutní podvýživa. V Pásmu Gazy nadále zuří boje, populace však kromě útoků čelí i hladu – hraniční přechody zůstávají uzavřené, poslední kamiony se zásobami a humanitární pomocí do oblasti dorazily 2. března. Děti a jejich rodiny se potýkají s extrémním nedostatkem jídla, počet podvyživených rapidně stoupá.
Podle posudku Integrované klasifikace potravinové bezpečnosti (IPC) celá populace, tj. zhruba 2,1 milionu Gazanů, se potýká s akutním nedostatkem jídla, z toho 470 000 lidí čelí kritickému stupni ohrožení. Zpráva zdůrazňuje, že 71 000 dětí a 17 000 matek potřebuje okamžitou léčbu akutní formy podvýživy. To je výrazné zvýšení od počátku letošního roku, kdy agentury uváděly, že léčbu akutní podvýživy potřebuje 60 000 dětí.
Podvýživa ohrožuje zejména děti, těhotné ženy a čerstvé maminky:
- Podvýživa u dítěte: Děti mají specifické a vyšší nároky na určité živiny, jako jsou bílkoviny, vápník, železo a zinek, které jsou nezbytné pro růst a vývoj kostí, svalů a mozku. Nedostatek těchto živin může mít u dětí vážné následky. Dětský metabolismus je rychlejší kvůli růstu, a proto jsou děti citlivější na nedostatek energie a živin. I krátkodobý nedostatek potravy může mít u nich rychlejší a výraznější negativní dopady než u dospělých, protože dospělí mají nutriční potřeby zaměřené spíše na udržení stávajícího zdraví a prevenci chronických onemocnění.
- Podvýživa u matky: Nedostatek klíčových živin v těhotenství může vést k nízké porodní hmotnosti dítěte, předčasnému porodu a sníženým zásobám živin u novorozence. Tyto děti jsou pak náchylnější k podvýživě v raném dětství. Infekce, jako jsou průjmy a respirační onemocnění, mohou snižovat chuť k jídlu, zhoršovat vstřebávání živin a zvyšovat jejich ztráty z těla dítěte. I dobře živené dítě se tak může stát podvyživeným v důsledku opakovaných nemocí. Vstřebávání živin z potravy, například z důvodu střevních parazitů, vede k podvýživě i u dětí s dostatečným příjmem potravy. Zajištění optimální výživy dětí vyžaduje komplexní přístup zahrnující péči o výživu matky před a během těhotenství, podporu kojení, adekvátní zavádění příkrmů, prevenci a léčbu infekcí a parazitárních onemocnění a zejména dostupnost kvalitních potravin, léků a zdravotnických prostředků.
„Rodiny v Gaze hladoví, přitom jídlo, které by jim pomohlo a zachránilo jejich životy, čeká na hranicích. Nemůžeme jim ho doručit kvůli obnovení konfliktu a naprostému zákazu dodávek humanitární pomoci, který platí od počátku března,“ uvedla výkonná ředitelka WFP Cindy McCain. „Je klíčové, aby mezinárodní společenství důrazně apelovalo na znovuotevření přístupu humanitární pomoci do Gazy. Pokud budeme čekat do vyhlášení hladomoru, pro mnohé lidi v Gaze už bude příliš pozdě,“ varovala.
Report IPC predikuje, že obnovení vojenských operací, blokáda humanitární pomoci a kritický nedostatek zásob nutných pro přežití v oblasti by mohly vést ke katastrofě – tedy k tomu, že během následujících měsíců budou překročena všechna tři kritéria pro vyhlášení hladomoru.
Hladomor je nejvyšší fází stupnice akutní potravinové nejistoty. Jeho vyhlášení je podmíněno těmito kritérii:
- min. 20 % domácností v oblasti je vystaveno extrémnímu nedostatku jídla
- min. 30 % dětí do 5 let věku trpí akutní podvýživou
- dva a více lidí na každých 10 000 umírá každý den v přímém důsledku hladovění nebo vzájemného působení podvýživy a nemocí
Sedmnáct agentur OSN, nezávislých organizací a zpráva IPC upozornily, že většina dětí v Gaze trpí extrémním nedostatkem jídla. Vzhledem k tomu, že lidé v této oblasti mají velmi omezený přístup k lékařské péči, pitné vodě a hygieně, je nárůst případů těžké podvýživy prakticky nevyhnutelný.
„Nebezpečí hladomoru nepřichází znenadání. Rozvíjí se na místech, kde je blokován přístup k potravinám, kde jsou zdravotní systémy zdecimovány a kde děti zůstávají bez základních prostředků k přežití. Hlad a akutní podvýživa jsou každodenní realitou dětí napříč celým Pásmem Gazy,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Opakovaně jsme varovali před tímto nebezpečím. Znovu se obracíme na všechny strany konfliktu i na světové společenství, abychom zabránili katastrofě,“ dodala.
Hraniční přechody do Gazy jsou zavřené už více než dva měsíce – jde o nejdelší dobu, kdy tamní děti a jejich rodiny zůstaly bez zásob a humanitární pomoci. Ceny potravin na trhu dosahují astronomických částek, většina lidí tak ani nemá šanci si pořídit ani ty zbytky potravinových zásob, které ještě v zemi jsou.
Současně na hranicích čeká více než 116 000 tun zásob potravin, které by nasytily milion lidí po dobu 4 měsíců. Kamiony jsou připraveny v zásobovacích koridorech, čekají jen na povolení ke vjezdu. Mezi zásobami čekajícími na přechodech jsou i stovky palet s terapeutickou stravou, která je zásadní pro léčbu podvýživy včetně jejích nejzávažnějších forem.
Agentury OSN jsou společně se všemi partnery připraveny tyto zásoby dopravit do oblasti a distribuovat je strádajícím rodinám. Týmy UNICEF a WFP zůstávají přímo v Gaze a vyzývají strany konfliktu, aby upřednostnily potřeby civilistů a umožnily okamžitý přístup humanitární pomoci a aby dodržovaly své závazky vyplývající z mezinárodního humanitárního práva.