Publikováno dne 12.05.2026
Děti ve vyspělých a nejbohatších zemích světa čelí rostoucím ekonomickým nerovnostem, které mohou negativně ovlivnit jejich život – jejich fyzické zdraví a také výsledky ve škole. Děti žijící v zemích s nejvyšší mírou nerovnosti mají pak 1,7krát vyšší pravděpodobnost nadváhy než ty ze zemí, kde jsou rozdíly mezi lidmi menší, uvádí zpráva Report Card 20: Unequal Chances: Children and economic inequality. Zprávu publikovalo výzkumné centrum UNICEF Innocenti.
Zpráva se dále věnuje třem hlavním oblastem blaha dětí:
- Duševní zdraví a pohoda jsou hodnoceny na základě dvou údajů – životní spokojenosti z šetření OECD PISA 2022 a údajů o sebevraždách dospívajících z databáze WHO.
- Fyzické zdraví je sledováno prostřednictvím dětské úmrtnosti podle dat UN IGME (2024) a prevalence nadváhy a obezity z databáze NCD‑RisC.
- Oblast dovedností zahrnuje školní znalosti a sociální dovednosti, přičemž obě sady údajů vycházejí z šetření OECD PISA 2022.
Jak je na tom Česko?
Česká republika je na tom velmi dobře, co se týče fyzického zdraví dětí – zde se drží na čtvrté pozici. Nicméně v ostatních dvou kategoriích, tedy duševní zdraví a studijní dovednosti, se nachází spíše až v druhé polovině hodnocení – v oblasti duševního zdraví na 25. místě a v oblasti studijních dovedností dokonce až na 31. místě. V celkovém hodnocení kvality života dětí a mladistvých se Česko umístilo na 21. místě ze 37 zemí, které poskytly údaje ke všem 3 kategoriím.
K porovnání výsledky z Report Card 19.
Ekonomická nerovnost a její dopad na děti
Zpráva se zaměřuje na to, jak ekonomické nerovnosti ovlivňují život dětí ve 44 zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a dalších bohatých státech. Ukazuje, že ve většině z nich zůstávají rozdíly v příjmech i dětská chudoba dlouhodobě vysoké. V průměru si domácnosti patřící k nejbohatší 20 procentům vydělají více než pětkrát tolik co nejchudší pětina domácností. Zároveň téměř každé páté dítě v těchto zemích vyrůstá v příjmové chudobě, což znamená, že nemusí mít zajištěny ani všechny své základní potřeby.
I v zemích s nejmenšími příjmovými rozdíly, jako jsou Slovensko, Island, Česko, Slovinsko a Belgie, mají lidé z nejbohatší pětiny příjmového rozdělení přibližně 3,5krát vyšší příjmy než lidé z nejchudší pětiny.
„Ekonomická nerovnost zásadně ovlivňuje to, jak se děti učí, co jedí i jak se cítí ve svém životě,“ uvedl ředitel UNICEF Innocenti Bo Viktor Nylund. „Chceme‑li omezit nejhorší dopady nerovnosti, musíme co nejdříve více investovat do zdraví, výživy a vzdělávání dětí z nejvíce znevýhodněných komunit.“
Dopad na zdraví
Podle předložených závěrů existuje jasná souvislost mezi vyšší mírou ekonomické nerovnosti a zdravím dětí. Děti vyrůstající v zemích s největšími nerovnostmi mají 1,7krát vyšší pravděpodobnost nadváhy než děti v zemích s menšími příjmovými rozdíly, což může souviset s méně kvalitní stravou nebo i s tím, že některá jídla vynechávají. Zpráva pracuje také s údaji ze zemí Evropské unie a ukazuje výrazné rozdíly v dětském zdraví podle příjmů rodiny. Velmi dobré zdraví má jen 58 procent dětí z rodin s nejnižšími příjmy, zatímco mezi dětmi z nejbohatší pětiny je to 73 procent. Rozdíl tak jasně naznačuje, že ekonomické zázemí rodiny má na zdraví dětí zásadní vliv.
Jedním z viditelných projevů materiálního znevýhodnění rodin je nedostatek jídla. Studie PISA z roku 2022 se proto ptala patnáctiletých dětí, zda se jim v posledních 30 dnech stalo, že nejedly proto, že doma nebylo dost peněz na nákup potravin. Následující graf ukazuje podíl dětí, které uvedly, že tuto zkušenost měly alespoň jednou za poslední měsíc, ve všech zemích zahrnutých do zprávy, kde byla otázka položena. V průměru v těchto zemích každé jedenácté dítě, tedy devět procent dětí, někdy nejedlo kvůli nedostatku peněz. V České republice se to týkalo 9,3 procenta dětí.
Dopad na vzdělání
Zpráva poukazuje také na souvislost mezi ekonomickou nerovností a studijními výsledky. Uvádí, že země s většími rozdíly mezi bohatými a chudými dosahují v průměru horších výsledků ve školních testech. V zemích s vysokou mírou nerovnosti odchází ze školy bez základních dovedností ve čtení a matematice 65 procent dětí, oproti 40 procent v zemích s menší mírou nerovnosti.
Tyto rozdíly nejsou patrné jen mezi jednotlivými zeměmi, ale i uvnitř samotných států. Děti z bohatších a chudších rodin dosahují velmi odlišných výsledků ve školních testech. V průměru má 83 procent patnáctiletých z nejlépe vydělávající pětiny rodin základní znalosti matematiky a čtení, zatímco mezi dětmi z nejchudší pětiny je to jen 42 procent.
UNICEF prostřednictvím tohoto průzkumu vyzývá vlády a další klíčové aktéry, aby podnikli konkrétní kroky v několika oblastech veřejných politik s cílem zmírnit dopady ekonomických nerovností na blaho dětí, zejména prostřednictvím snižování dětské chudoby. Opatření zahrnují:
- Posílení sociální záchranné sítě, včetně rodinných a dětských dávek a minimální mzdy tak, aby žádné dítě nevyrůstalo v chudobě.
- Podpora znevýhodněných komunit prostřednictvím dostupného bydlení, zlepšování infrastruktury ve znevýhodněných čtvrtích a investice do veřejných zařízení, například do zelených ploch a volnočasových areálů.
- Řešení nerovnosti ve vzdělávání prostřednictvím omezení socioekonomické segregace ve školách, zajištění dostatečného personálního i materiálního vybavení škol bez ohledu na ekonomické zázemí žáků a poskytnutí zdravé a výživné školní stravy.
- Zapojení dětí do dialogu, abychom lépe porozuměli tomu, jak nerovnosti ovlivňují je i jejich rodiny, a mohli společně vytvářet řešení, která podporují jejich blaho.