Publikováno dne 20.11.2025
Více než 417 milionů dětí, tj. každé páté dítě, v zemi s nízkými nebo středními příjmy nemá zajištěn přístup ani ke dvěma základním potřebám, které jsou zásadní pro jejich zdraví, rozvoj a důstojný život. Chudoba je hlavní téma nejnovějšího reportu The State of the World’s Children 2025: Ending Child Poverty – Our Shared Imperative, který UNICEF zveřejnil u příležitosti Světového dne dětí. Děti citlivě vnímají finanční situaci rodiny i komunity. Platí to i pro Česko, jak potvrzuje výzkum Mladé hlasy 2024.
Zpráva varuje, že stále více dětí je v ohrožení života v chudobě, ať už v důsledku trendu omezování financování rozvojové pomoci, konfliktů nebo klimatických hrozeb. Všechny tyto faktory vážně omezují zdravý rozvoj dětí a jejich celkovou pohodu. Report čerpá z dat z více než 130 zemí a hodnotí je pomocí měření nedostatků v šesti oblastech:
- Přístup ke vzdělání,
- Přístup k zdraví a zdravotní péči,
- přístup k bydlení,
- přístup k výživě,
- přístup k vodě,
- přístup k hygieně.
Výsledky ukazují, že 118 milionů dětí nemá přístup k třem a více z těchto služeb a 17 milionů pak čtyřem či více. „Děti, které vyrůstají v chudobě a nemají přístup k základním potřebám, jako je kvalitní výživa, odpovídající hygiena a bezpečné bydlení, čelí ničivým následkům, jež mají negativní dopad na jejich zdraví a rozvoj,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Přitom to tak být nemusí. Pokud se vlády zavážou ukončit dětskou chudobu prostřednictvím účinných politik, mohou dětem otevřít svět plný možností,“ dodala.
Nejzávažnější situace je v:
- Subsaharské Africe,
- jižní Asie.
Například v Čadu na 64 procent dětí zažívá extrémní nedostatky týkající se k přístupu ke dvěma nebo více výše uvedeným potřebám, a téměř 25 procent pak ke třem a více z nich. Nejkritičtější situace je v oblasti přístupu k hygieně a sanitačním službám. Jde rovněž o nejrozšířenější nedostatek, se kterým se děti potýkají: V zemích s nízkými příjmy nemá 65 procent dětí přístup k hygienickému zázemí včetně koupelny a záchodu, v zemích s nižšími příjmy je to 26 procent a v zemích s vyššími středními příjmy jde o 11 procent dětí. Nedostatečná hygiena může zvýšit riziko, že děti budou vystaveny nemocem.
Zlepšení i pozastavení pokroku
Nicméně v posledních dvou desetiletí došlo k jistému zlepšení a podíl dětí, které v zemích s nízkými a středními příjmy čelí jednomu či více vážným nedostatkům, klesl z 51 procent v roce 2013 na 41 procent v roce 2023. Velkou zásluhu na tom má i to, že se práva dětí v těchto zemích stala prioritou i pro tamní vlády. Bohužel v posledních letech se tento pokrok zpomalil v důsledku prohlubujících se konfliktů, klimatické a environmentální krize, demografických změn, rostoucích státních dluhů či narůstajících technologických rozdílů. Zároveň hrozí, že bezprecedentní omezování financování oficiální rozvojové pomoci (ODA) ještě více zhorší situaci dětí v zemích s nízkými a středními příjmy.
Neznamená to však, že další posun k úplnému vymýcení dětské chudoby není nemožný. Například Tanzanie dosáhla mezi lety 2000 a 2023 snížení mnohorozměrné dětské chudoby o 46 procent, a to i díky vládním programům finanční podpory a posílení schopnosti chudých domácností rozhodovat o vlastních financích. Ke zlepšení došlo i v Bangladéši, a to ve stejném období o 32 procent díky vládním iniciativám, které rozšířily přístup ke vzdělání a elektřině, zlepšily kvalitu bydlení a investovaly do služeb v oblasti vody a hygieny, což vedlo ke snížení vykonávání potřeby na veřejnosti ze 17 procent v roce 2000 na nulu v roce 2022.
Chudoba má negativní vliv na zdraví dětí, na jejich vývoj i možnost se vzdělávat. To vede k horším pracovním možnostem, kratší délce života a nebezpečí vyššího výskytu deprese a úzkostí. Předložená zpráva zdůrazňuje, že nejzranitelnější jsou nejmladší děti, děti se zdravotním postižením a děti žijící v krizových situacích.
Chudoba finanční
Zpráva se zaměřuje i na chudobu peněžní, která dále omezuje dětem přístup k potravinám, vzdělání a zdravotní péči. Podle nejnovějších údajů žije více než 19 procent dětí na celém světě v extrémní peněžní chudobě, kdy přežívají s méně než 3 americkými dolary (tj. asi 62 Kč) na den. Téměř 90 procent těchto dětí žije v subsaharské Africe a jižní Asii.
Zpráva rovněž zahrnuje analýzu 37 zemí s vysokými příjmy, která ukazuje, že přibližně 50 milionů dětí – tedy 23 procent dětské populace v těchto zemích – žije v relativní finanční chudobě. To znamená, že jejich domácnost má výrazně nižší příjem než většina ostatních v dané zemi, což může omezovat jejich možnost plně se zapojit do každodenního života.
Ačkoli se chudoba ve 37 zemích v letech 2013-2023 v průměru snížila o 2,5 procent, v mnoha případech se pokrok zastavil nebo dokonce obrátil. Například ve Francii, Švýcarsku a Velké Británii vzrostla dětská chudoba o více než 20 procent. Ve stejném období Slovinsko snížilo její míru o více než čtvrtinu, a to především díky silnému systému rodinných dávek a legislativě o minimální mzdě.
The State of the World’s Children 2025 jasně uvádí, že ukončení dětské chudoby je dosažitelné a vyzdvihuje význam toho, aby práva dětí tak, jak jsou vymezena v Úmluvě OSN o právech dítěte, stála v centru všech vládních strategií, politik a opatření zaměřených na snižování chudoby, a to prostřednictvím:
- Ukončení dětské chudoby se musí stát národní prioritou.
- Potřeby dětí musí být zahrnuty do hospodářských politik a rozpočtů.
- Zavánění a poskytování programů sociální ochrany, včetně finanční podpory rodinám.
- Rozšiřování přístupu k základním veřejným službám, jako je vzdělávání, zdravotní péče, voda, hygiena, výživa a bydlení.
- Podporování důstojných pracovních příležitostí pro rodiče a pečovatele, aby se posílila jejich ekonomická jistota, která úzce souvisí s pokrokem dětí.
Report byl zveřejněn v době, kdy se mnoho vlád po celém světě rozhodlo omezit financování humanitární pomoci v zahraničí. Podle časopisu The Lancet by snížení rozvojové pomoci mohlo do roku 2030 vést k úmrtí 4,5 milionu dětí mladších pěti let. Zároveň podle nedávných odhadů UNICEF hrozí, že tento pokles ve financování připraví do příštího roku o možnost chodit do školy dalších 6 milionů dětí.
„Až příliš mnoho dětí ani před současnou globální finanční krizí nemělo zajištěné základní potřeby a nyní hrozí, že se situace ještě výrazně zhorší,“ varovala výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Teď rozhodně není čas na to ustupovat. Je načase navázat na těžce vydobytý pokrok pro děti, kterého se podařilo dosáhnout v uplynulých letech. Vlády i podniky toho mohou dosáhnout tím, že posílí investice do klíčových služeb pro děti, aby zůstaly zdravé a chráněné, a zajistí jim přístup k základním potřebám, jako je kvalitní výživa. Investice do dětí znamenají zdravější a mírumilovnější svět. Pro všechny,“ uzavřela Catherine Russell.
Zprávu najdete v plném znění v angličtině ZDE.
Situace pohledem dětí v Česku
Výzkum Mladé hlasy je unikátní sociologický průzkum, který v rozmezí několika let provádí Český výbor již od roku 2001 a mapuje názory, postoje a očekávání dětí a mladých lidí v Česku. Pravidelně obsahuje také otázky na finanční situaci rodiny. Změny v oblasti příjmů děti velmi citlivě vnímají, jak dokazují závěry nejnovější edice výzkumu, která byla zveřejněna v roce 2024.
„Firma, kde dělal taťka zkrachovala, a teď musíme šetřit. Kdybych měl milion, pomohla bych našim z hypotékou. Nemůžeme si kupovat věci jako dřív. Nemohli jsme jet s mámou na dovolenou,“ uváděly dotazované děti v otevřených odpovědí. Také budoucnost Česka je podle názoru dětí úzce spjata s finanční situací – čtvrtina dětí věří v lepší budoucnost Česka, přičemž nejvíce – 44 % z nich – očekává zlepšení života díky lepší ekonomické situaci.
