Nouzový stav: děti se doma učí více, přesto se naučí méně

V souvislosti s pandemií COVID-19 provedl český UNICEF ve spolupráci s agenturou STEM/MARK výzkum Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu. Smyslem výzkumu bylo umožnit českým dětem vyjádřit svůj názor na situaci, které postihla Českou republiku, a na konkrétní změny, které pandemie přinesla do života jejich rodin.

Pandemie COVID-19 a související opatření jsou v novodobé historii lidstva zcela výjimečné. 1,5 miliardy dětí, stejně jako jejich učitelé a ředitelé škol v celkem 188 zemích světa, se museli přizpůsobit nové situaci. Výsledky výzkumu Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu ukazují, jak se s narušením běžného režimu a omezením školní docházky vypořádaly děti v Česku.

Nouzový stav zásadně ovlivnil životy dětí a jejich rodin. Pozitivní zprávou je, že české děti jsou v zásadě stejně šťastné jako předtím, celá pětina z nich se během nouzového přímo zapojila do šití roušek a pomoci seniorům. Výzkum ale také ukazuje na oblasti, kterým je nutné věnovat pozornost: deprivace ze ztráty kontaktů s vrstevníky, problémy s domácí výukou, mírné zhoršení atmosféry v rodinách a významnější dopad na děti z nejchudších rodin,“ uvedla k výsledkům výzkumu ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Výsledky výzkumu s konkrétními doporučeními, kterým oblastem věnovat zvýšenou pozornost, předal UNICEF ministerstvům a institucím, které se v České republice situací dětí zabývají, včetně úřadu Veřejného ochránce práv, na nějž se mohou obracet děti a mladí lidé hledající pomoc v nesnázích.

Výzkum ukazuje na oblasti, kterým je nutné věnovat pozornost: deprivace ze ztráty kontaktů s vrstevníky, problémy s domácí výukou, mírné zhoršení atmosféry v rodinách a významnější dopad na děti z nejchudších rodin.
Výzkum ukazuje na oblasti, kterým je nutné věnovat pozornost: deprivace ze ztráty kontaktů s vrstevníky, problémy s domácí výukou, mírné zhoršení atmosféry v rodinách a významnější dopad na děti z nejchudších rodin.

To, jaký život děti žijí, však není záležitostí jedné organizace či úřadu. Závěry výzkumu o dětech během nouzového stavu jsou určeny co nejširší veřejnosti – jsou výzvou pro rodiče, učitele, zdravotníky, sousedy, pro nás pro všechny, abychom s dětmi mluvili, naslouchali jim a brali je vážně. Ochrana dětí a naplňování jejich potřeb by měly být naším prvořadým zájmem,“ shrnula Pavla Gomba.

Jana Proboštová, která výzkum ve STEM MARK koordinovala, výsledky okomentovala takto: „Považuji za zajímavé, jak věk ovlivňuje obavy dětí. Mezi staršími a mladšími dětmi jsou výrazné rozdíly – největší a společné obavy jsou z onemocnění nejbližších, ale mladší děti mají výrazně větší strach z nákazy a ztráty kamarádů, zatímco pro starší děti představují velkou hrozbu krizová opatření, nemožnost cestování a uzavření hranic. Dospívající mají také výrazně vyšší obavy i finanční situace a potenciálních problémů se školou.”

Pro UNICEF je výzkum Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu jedním ze způsobů, jak napomoci prosazovat participační práva dětí, a zároveň zdrojem důležitých informací o vnímání světa dětmi. Letošní výzkum navazuje na dřívější studie UNICEF z let 2001, 2008 a 2017. Výstupy proto umožňují částečné srovnání současné situace a potřeb dětí s předchozími výzkumy. Aktuální výzkum  pracuje s reprezentativním vzorkem dětské populace ve věku 9 – 17 let a umožňuje segmentaci dle geografických a demografických kritérií.

Podle výzkumu UNICEF má 62 % dětí pocit, že mají příliš domácích úkolů. Tento pocit byl nejsilnější u dětí rodičů z rodin s nižším příjmem.
Podle výzkumu UNICEF má 62 % dětí pocit, že mají příliš domácích úkolů. Tento pocit byl nejsilnější u dětí rodičů z rodin s nižším příjmem.

Co nouzový stav dětem dal a vzal?

Polovina českých dětí vnímá změny během nouzového stavu jako změnu k horšímu, ovšem čtvrtina vidí pozitivní změnu, zejména kvůli tomu, že mají více volného času. Dětem chybí především možnost vidět se s kamarády, největší obavy mají o zdraví svých nejbližších. Výzkum přinesl také některá překvapivá zjištění, například to, že většina dětí, mladších i starších, stále čerpá informace o dění ve světě a společnosti z televizního vysílání, a to navzdory tomu, že na internetu tráví mnoho hodin denně. 

Atmosféra a vztahy v rodině

Většina dětí uvádí, že atmosféra v rodině je výborná nebo dobrá (87 %). Ve srovnání se situací před nouzovým stavem je ale o něco horší. V roce 2017 atmosféru v rodině popsalo jako výbornou 30 % dětí, aktuálně se tento podíl snížil na 15 %. Atmosféru v rodině hodnotí nejlépe děti z rodin s nejvyšším příjmem (95 %), zatímco v rodinách s příjmem do 20 000 Kč ji za dobrou nebo výbornou považuje 81 % dětí.

Změnu ve vztahu k matce nebo otci udává 13 % dětí, ve vztahu se sourozencem 15 % dětí. V nouzovém stavu došlo u více dětí ke změně k lepšímu než k horšímu, a to jak ve vztahu k rodičům, tak ve vztazích se sourozenci.

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK
Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Děti nejvíce trápí, že se nemohou vidět s kamarády

Na současné situaci děti nejvíce trápí, že se nemohou vidět s kamarády (87 %), chodit ven bez roušky (70 %) a chodit do školy (49 %). Možnost vidět se s kamarády chybí více dětem z malých měst. 43 % starších dětí také uvedlo, že jim chybí možnost být chvíli bez rodičů. Sport postrádají nejméně děti z rodin s nejnižšími příjmy, naopak nejvíce chybí dětem z velkých měst (47 %). 

Největší strach mají děti o své nejbližší

Strach mají nejvíce z onemocnění nejbližších (60 %), z nákazy (43 %) a z krizových opatření (30 %). Zatímco menší děti se více bojí nákazy samotné, starší děti častěji zmiňují krizová opatření, špatnou finanční situaci či obavy z nezvládnutí přijímacích zkoušek. Špatné finanční situace se bojí 40 % dětí z příjmově nejslabších rodin, naopak rodinách s příjmy nad 40 000 Kč měsíčně má tyto starosti pouze 19 % dětí.

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK
Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Navzdory nouzovému stavu je polovina dětí šťastná

Více než polovina dětí (53 %) je šťastná, přičemž individuální pocit štěstí se od roku 2017 nijak významně nezměnil. Pocit štěstí obvykle souvisí s kamarády a rodinou. Důležité také je, zda se dítěti daří ve škole. Děti z nejbohatších rodin jsou nejvíce šťastné s kamarády, u dětí z nejchudších rodin je pocit štěstí nejvíce spojen s rodinou.

Navzdory současné situaci se vyloženě nešťastně cítí jen necelá 3 % dětí. Častěji to jsou starší, dospívající děti. Příčinou pocitu neštěstí bývají neúspěchy ve škole a konflikty ve vztazích.

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK
Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Děti tráví doma učením více času, ale naučí se méně

Necelá polovina (45 %) dětí udává, že tráví učením více času než obvykle. Častěji jsou to dívky. V Praze tráví učením více času 53 % dětí. O něco menší skupina dětí (38 %) považuje čas strávený učením během nouzového stavu za kratší.

Učení doma děti považují za méně efektivní, 60 % udává, že se toho naučí méně než ve škole. Tento poměr je o něco nižší v Praze, kde třetina (34 %) dětí udává, že se doma naučí více než ve škole.

62 % dětí má pocit, že mají příliš domácích úkolů. Tento pocit byl nejsilnější u dětí rodičů z rodin s nižším příjmem. Dostatek času na splnění všech domácích úkolů mají častěji mladší děti  a mají ho také častěji chlapci. Škola z domova baví více dívky než chlapce a starší děti ve věku od 14 let. Chození do školy chybí více dětem z menších obcí a v rodinách s nejnižším příjmem.

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK
Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Karanténa: pomoc druhým i několik hodin denně na internetu

Volný čas během nouzového stavu děti nejčastěji tráví aktivitami na počítači/telefonu nebo herní konzoli. Dále uvádějí sledování TV, poslech rádia a na třetím místě je osobní rozvoj včetně studia. 31 % dětí na internetu tráví v současné době 3 až 4 hodiny denně, 27 % dětí dokonce více než 4 hodiny denně. Čas strávený na internetu roste s věkem.

Pětina všech dětí se zapojila do pomoci ostatním. 62 % dívek a 46 % chlapců se zapojilo do šití roušek a jejich distribuce. Děti pomáhaly také se zajištěním nákupů seniorům, do nichž se zapojilo 24 % chlapců a 16 % dívek.

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK
Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Informovanost a sociální sítě: děti spoléhají na televizi a nejradši mají Instagram

Mladší děti získávají informace o dění ve světě především od rodičů nebo sourozenců (67 %) a z televize (67 %). U starších dětí jsou nejpopulárnějším zdrojem sociální sítě (70 %), hned poté následují internetové zpravodajské servery (69 %) a televize (69 %). Tištěné noviny a časopisy mezi informačními zdroji uvedlo 5 % starších dětí. Informace ze sociálních sítí čerpá více dívek (55 %) než chlapců (48 %).

Ze sociálních sítí české děti využívají nejvíce Instagram (55 %, z dívek dokonce 64 %, u chlapců pouze 47 %), Facebook (45 %) a TikTok (28 %, z toho 40 % dívek a 17 % chlapců). Instagram je více oblíbený u dětí v Praze (60 %). Více než čtvrtina mladších dětí uvedla, že nemá účet na žádné ze sociálních sítí, v kategorii dětí od 14 let to byly pouze 4 %.  

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK
Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Většina dětí plánuje žít v Česku

Téměř dvě třetiny dětí uvádějí, že chtějí i nadále žít v České republice, což je téměř stejný výsledek jako v roce 2017. Ve starší věkové kategorii však 17 % dětí uvedlo, že chtějí v dospělosti žít jinde (většinou USA, Německo, Anglie nebo Rakousko).

Podle českých dětí by budoucnost naší země měla být především bez kriminality a násilí (60 %), bez bojů a válek (57 %), bez znečištění (53 %), bez drog a alkoholismu (51 %) a každý by měl mít práci (44 %). 

Dívkám více leží na srdci sociální rovnost, mladší děti častěji uvádějí, že by ČR měla být bez drog a alkoholismu. Starší děti zmiňují lepší ekonomickou situaci, sociální rovnost a znečištění.
 

Parametry výzkumu

Cíl výzkumu

  • Identifikace názorů a postojů českých dětí ve věku 9-17 let, a to jak v celkovém měřítku, tak vzhledem k současnému nouzovému stavu.  

Cílová skupina

  • Děti ve věku 9 až 17 let
  • Reprezentativní zastoupení dětské populace ČR v dané věkové kategorii (pohlaví, věk, kraj, velikost místa bydliště a vzdělání hlavy domácnosti)

Detaily terénního šetření

  • Metodika: CAWI dotazování
  • Počet realizovaných rozhovorů: 1011
  • Termín sběru dat: 9. 4. - 16. 4. 2020
  • Výběr: kvótní
  • Data: nevážená

Kompletní výsledky výzkumu Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu včetně infografiky a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008 a 2017 jsou dostupné na: https://goo.gl/gqZ2MT

Zdroj: UNICEF ČR
Zdroj: UNICEF ČR

Tisk