Jak si vede ČR v dostupnosti kvalitního vzdělání

Tisková zpráva k výsledkům studie UNICEF zaměřené na vzdělanostní nerovnost v dětské populaci v 41 vyspělých zemích EU a OECD.

FLORENCIE/NEW YORK, 30. října 2018 – Život ve vyspělé zemi negarantuje stejnou dostupnost kvalitního vzdělání pro každého. Děti v méně bohatých zemích (byť patřících mezi vyspělé) dokonce ve škole dosahují lepších výsledků než dětí žijící v těch nejbohatších zemích. Vyplývá to z nejnovější studie Výzkumného centra dítěte UNICEF ve Florencii (UNICEF Innocenti Research Centre), která byla dnes zveřejněna pod názvem An Unfair Start: Inequality in Children´s Education in Rich Countries (česky „Nespravedlivý začátek: nerovnost ve vzdělávání dětí ve vyspělých zemích“) a která přináší přehled rozdílů ve vzdělávání dětí v 41 vyspělých zemích světa, členů Evropské unie a/nebo Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), včetně České republiky.

Priscilla Idele, ředitelka Výzkumného centra dítěte UNICEF, ke zprávě říká: „Naše zpráva ukazuje, že je možné dosáhnout jak vysokých standardů ve vzdělávání, tak relativně nízké nerovnosti mezi dětmi. Všechny vyspělé země by ale měly dělat mnohem více pro děti ze znevýhodněných rodin, protože právě těm nejvíce hrozí, že zůstanou pozadu.“ 

Zpráva se soustřeďuje na dva hlavní ukazatele nerovností ve třech oblastech vzdělávání – předškolním, primárním a sekundárním. Prvním kritériem hodnocení je procento dětí navštěvujících předškolní vzdělávání v období jednoho roku před nástupem do 1. třídy povinné školní docházky, druhý ukazatel je zaměřen na rozdíly ve schopnostech číst a interpretovat text u dětí ve věku 10 let (4. třída základní školy) a 15 let. Nerovnost ve druhém ukazateli zpráva hodnotí jako bodový rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími 10 procenty žáků, za nejdůležitější přitom považuje výsledky, kterých dosáhly děti ve věku 15 let, protože zobrazují skutečnou kvalitu vzdělání ke konci školní docházky.
 

Nejdůležitější fakta, která ze studie vyplývají:

Předškolní vzdělávání

  • 15leté děti, které absolvovaly alespoň poslední rok předškolního vzdělávání, dosahují lepších výsledků ve schopnosti číst a interpretovat texty než ty, které jím neprošly, i když pocházejí ze stejného socioekonomického prostředí.
  • Poslední ročník školky navštěvuje před nástupem školní docházky 9 z 10 dětí ve všech sledovaných zemích. Více než 5 % dětí v 16 sledovaných zemích však školku nenavštěvuje vůbec, a do 1. třídy povinné školní docházky tak vstupují bez jakékoli zkušenosti se skupinovým učením.
  • Nejvyšší předškolní docházku mají děti v Litvě (99,9 %), na Islandu (99,8 %) a ve Francii (99,8 %).
  • V České republice navštěvuje předškolní vzdělávací zařízení jeden rok před povinnou školní docházkou 88,6 % dětí, čímž se řadíme na 38. místo ze všech 41 států, za námi je pouze Rumunsko, USA a Turecko.
  • ČR je také druhou zemí (po Slovensku), ve které chodí do školky nejméně dětí ve věku nižším než 3 roky – pouze okolo 5 %.

Primární vzdělávání (studie sledovala žáky 4. tříd ve věku 10 let)

  • Rozdíly mezi nejlepšími a nejhoršími žáky ve věku 10 let jsou ve všech sledovaných zemích obrovské – někteří přečtou jen ty nejjednodušší texty, jiní interpretují obtížné pasáže. Téměř ve všech zemích na očekávanou úroveň porozumění textu nedosáhlo 10 % žáků.
  • Nejlepších výsledků, tj. nejmenších rozdílů mezi žáky (jen 150 bodů) dosáhla Belgie (hlavně Flandry), Hongkong, Lotyšsko a Nizozemsko, nejhůře jsou na tom Izrael, Nový Zéland a Malta s rozdíly vyššími než 225 bodů.
  • ČR dosáhla velmi dobrých výsledků rozdílem mezi nejlepšími a nejhoršími žáky 169 bodů, který nás v žebříčku sledovaných zemí řadí do první třetiny (dobrých výsledků ve čtení a interpretaci textu dosáhlo 85 % žáků 4. tříd).

Sekundární vzdělávání (studie sledovala žáky ve věku 15 let)

  • Obrovské rozdíly mezi 15letými žáky existují ve všech zemích (bodový rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími 10 % patnáctiletých dětí je 262).
  • V tomto věkovém období existují také větší rozdíly mezi výsledky dívek a chlapců, které u desetiletých dětí nebyly patrné – ve všech zemích jsou na tom lépe dívky.
  • Nejlepší výsledky u dětí v této věkové kategorii vykazuje Lotyšsko (221 bodů), nejhorší Malta (311). Česká republika se v žebříčku sledovaných zemí umístila ve spodní třetině, kdy základní úrovně dosáhlo 78 % dětí ve věku 15 let.
  • Jednotlivé země také vykazují velmi odlišné výsledky v různých fázích vzdělávání – např. Irsko a Slovinsko se v dostupnosti předškolního vzdělání umístily v poslední třetině, v primárním vzdělávání se nacházejí v prostřední třetině a v sekundárním vzdělávání se umístily úplně nejvýše. Francie má jeden z nejlepších výsledků v předškolním vzdělávání, ale v sekundárním vzdělání se propadla až do spodní třetiny. Nizozemsko se ze země s nejlepšími výsledky v primárním vzdělávání propadlo v sekundárním vzdělávání na 26. místo ze 38. Zeměmi s nejvíce vyrovnanými výsledky v úrovni 15letých dětí jsou Lotyšsko, Irsko a Španělsko.
  • V 16 z 29 evropských zemí mají děti z nejchudší pětiny domácností nižší předškolní docházku než děti z nejbohatší pětiny, což platí i pro jejich školní docházku. 15leté děti, jejichž rodiče vykonávají prestižnější povolání, budou s větší pravděpodobností pokračovat ve školní docházce i po ukončení její povinné části než děti, jejichž rodiče podobná povolání nemají.
  • V 21 zemích s početnou skupinou imigrantů si 15leté děti první generace imigrantů vedou hůře ve škole než „místní“ děti. V 15 zemích jsou na tom podobně i děti z druhé generace imigrantů. Naproti tomu v Austrálii a Kanadě si děti imigrantů druhé generace vedou dokonce lépe než ty místní.
     

Celkové hodnocení ČR
Česká republika v dostupnosti předškolního vzdělávání zaujímá 38. místo z celkových 41, v oblasti primárního vzdělávání dosahuje velice dobrého výsledku (10. místo z 29), ale v kvalitě sekundárního vzdělávání se přesouvá zpět do spodní třetiny (na 27. místo z 38 vyspělých zemí tabulky). Podle výsledků studie v ČR také existují velké rozdíly v kvalitě škol (jsme na 29. místě z 37) a značnou roli sehrává i socioekonomická segregace, kdy děti z podobně situovaných rodin chodí do stejných škol (čím větší je tato segregace, tím větší je nerovnost v rozvíjení schopností žáků).
(Poznámka UNICEF ČR: Data, se kterými zpráva pracuje, byla shromážděna ke konci roku 2015, a protože od září 2017 je v ČR ustanovena povinná předškolní docházka, můžeme předpokládat, že výsledky českých dětí podle sledovaných hledisek budou brzy určitě lepší.)


Celkové hodnocení všech zemí
V některých zemích jsou větší rozdíly mezi žáky téže školy, jinde spíše mezi školami samotnými – rozdíly mezi školami souvisejí se sociálním zázemím dětí, které do ní chodí, a samozřejmě je ovlivňuje i místo, kde škola stojí (bohaté x chudé čtvrti, vesnice x města), a také typy škol. Rozdíl mezi veřejnými a soukromými školami a jejich vzdělávacími výsledky je někde patrný méně, někde více – zajímavé také je, že dvě země s nejlepšími výsledky mají dva úplně odlišné systémy vzdělávání  (Honkong má 93 % škol soukromých, Lotyšsko pouhá 2 %).

Celkové výsledky všech 41 zemí prezentuje zpráva v následující tabulce:

Překlad tabulky ze studie
Překlad tabulky ze studie UNICEF Research-Innocenti

Shrnutí a doporučení:

Pro zmenšení všech rozdílů v úrovni vzdělávání dětí navrhuje zpráva následující řešení:

  • zajistit vysoce kvalitní předškolní vzdělávání a péči pro všechny děti, neboť z dostupné a kvalitní péče profitují děti, jejich rodiny i společnost
  • zajistit, aby stanovené minimální úrovně základních dovedností dosáhly všechny děti bez rozdílu
  • snížit socioekonomické rozdíly v rámci škol i mezi nimi
  • odstranit rozdíly ve výsledcích chlapců a dívek
  • generovat kvalitnější data pro výzkum
  • soustředit se na kvalitu, nikoliv na průměr   

Celá studie je ke stažení na stránkách Výzkumného centra dítěte UNICEF (v angličtině, francouzštině, španělštině a italštině), v angličtině i zde.

Tisk