Více než 154 milionů dětí zachráněno díky očkování

Publikováno dne 27.04.2026

Očkování patří k nejbezpečnějším a nejúčinnějším nástrojům ochrany zdraví a za posledních 50 let se díky očkování podařilo zachránit nejméně 154 milionů dětí, to je 6 lidských životů každou minutu. Přispěla k tomu také iniciativa The Big Catch-Up (BCU), která probíhala v letech 2023 až 2025. V 36 zemích světa se podařilo proočkovat 18,3 milionu dětí ve věku 1 rok až 5 let, uvedly u příležitosti Světového imunizačního týdne agentury Světová zdravotnická organizace (WHO), UNICEF a Globální aliance pro očkování a imunizaci (Gavi).

Iniciativa BCU vznikla po pandemii covid‑19 jako reakce na výrazný pokles proočkovanosti, který pandemie z velké části způsobila. Skončila v březnu 2026 a je na dobré cestě splnit svůj cíl – dohnat zameškané očkování u 21 milionů dětí. Odborníci však zároveň upozorňují, že i přesto každoročně mnoho kojenců stále nedostává v rámci běžného očkování vakcíny, které by jim mohly zachránit život.

„Očkování zachraňuje životy. Tato iniciativa ukazuje, čeho lze dosáhnout, když mají země k dispozici potřebné zdroje, nástroje a politickou vůli dostat život zachraňující vakcíny k dětem. Část dětí, které během pandemie nebyly očkovány, se podařilo doočkovat – mnoho dalších však pořád zůstává mimo dosah,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell a zdůraznila, že je nutné výsledky dosažené v rámci iniciativy nejen udržet, ale rozšířit. Zejména v době, kdy se znovu šíří spalničky.

Iniciativa BCU v číslech (k datu 24. dubna 2026):

• 18,3 milionu dětí ve věku 1-5 let bylo proočkováno.
• Pro 12,3 milionu z nich to bylo vůbec první očkování.
• Pro 15 milionů dětí to bylo první očkování proti spalničkám.
• Zajištěno bylo více než 100 milionů dávek vakcín včetně 23 milionů očkování proti dětské obrně.
• Očkovací kampaně probíhaly v 36 zemích.

O iniciativě BCU

„V iniciativě BCU jsme se zaměřili na ochranu dětí, které kvůli narušení zdravotních služeb během pandemie covid‑19 nebyly očkovány. BCU tak pomohlo napravit jeden z hlavních negativních dopadů pandemie,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Iniciativa BCU se vedle obnovy očkování po pandemii zaměřila také na snižování nerovností v dostupnosti vakcín. Každoročně miliony dětí přijdou o základní očkování, které by měly absolvovat ještě před prvním rokem života. Většina z nich žije v chudých nebo nestabilních oblastech, často poznamenaných konflikty, kde je zdravotní péče špatně dostupná, a zameškané očkování už v pozdějším věku nikdy nedoženou.

Třicet šest zemí Afriky a Asie zapojených do iniciativy BCU dnes představuje 60 % všech dětí na světě, které nedostaly ani jednu dávku očkování. Narušení očkovacích programů v důsledku pandemie tento problém ještě zhoršilo a v těchto zemích k již dlouhodobě neočkovaným dětem přibyl další milionový počet takzvaných „zero‑dose“ dětí, tedy právě těch dětí, které nikdy nedostaly žádnou dávku očkování.

Aby bylo možné tento problém řešit, iniciativa BCU se zaměřila nejen na očkování kojenců, ale vůbec poprvé také systematicky využila běžné očkovací systémy k oslovení velké skupiny starších dětí ve věku od 1 do 5 let. Tyto děti jsou označovány jako „starší“ proto, že klíčové vakcíny měly dostat už před prvním rokem života, nicméně z různých důvodů neměly šanci se nechat oočkovat a zůstávají stále ohrožené.

Čeho se podařilo dosáhnout?

Iniciativa BCU přispěla k vytvoření dlouhodobě fungujících systémů pro vyhledávání, posuzování, očkování a sledování proočkovanosti u těchto starších dětí, včetně úprav pravidel pro věkovou způsobilost k očkování. Země zároveň proškolily zdravotnické pracovníky, aby v rámci běžné péče dokázali neoočkované děti lépe identifikovat, vyšetřit a očkovat, a zapojily místní komunity i občanskou společnost do podpory tzv. doočkovacích aktivit. Tím, že iniciativa BCU rozšířila očkování na miliony dětí, které dříve očkované nebyly, i na jejich komunity, a zároveň investovala do systémových zlepšení, usnadnila zemím cestu k tomu, aby tyto skupiny obyvatel – a další podobné – měly i v budoucnu stabilní přístup k základní zdravotní péči a očkovacím službám.

„Iniciativa, jako dosud největší mezinárodní úsilí zaměřené na děti, které neměly možnost se nechat očkovat, a na zajištění život zachraňujících vakcín, ukazuje, čeho lze dosáhnout, když vlády, partnerské organizace a místní komunity spojí síly na ochranu těch nejzranitelnějších,“ uvedla lékařka a výkonná ředitelka Gavi Sania Nishtar. „Díky tomuto úspěchu jsou dnes miliony dětí chráněny před nemocemi, jimž lze předcházet – a spolu s nimi i jejich komunity, a to na celé generace dopředu.“

Mezi zúčastněnými zeměmi 12 států uvedlo, že se jim podařilo oslovit více než 60 % všech dětí mladších pěti let, které dosud nedostaly ani jednu dávku očkování, tedy včetně první dávky vakcíny DTP (kombinované očkování proti záškrtu, tetanu a černému kašli).

Šlo o následující země: Burkina Faso, Etiopie, Keňa, KLDR, Madagaskar, Mauritánie, Niger, Pákistán, Somálsko, Togo, Tanzanie a Zambie.

V Etiopii první dávku DTP obdrželo více než 2,5 milionu dříve neoočkovaných dětí, soustředili se také na doočkování proti dětské obrně – 5 milionů dávek, a proti spalničkám – 4 miliony dávek, a proti dalším nemocem.

Významného pokroku dosáhly i další země mimo tuto dvanáctičlennou skupinu. Například v Nigérii se podařilo podat první dávku vakcíny DTP 2 milionům dětí, které dosud nebyly očkovány. Zároveň zde bylo aplikováno 3,4 milionu dávek vakcíny proti obrně a k tomu ještě miliony dávek dalších očkovacích látek.

Zatímco těchto 36 zemí získalo v rámci iniciativy BCU finanční podporu od organizace Gavi a odbornou pomoc od WHO a UNICEF, řada dalších zemí v tomto období rovněž realizovala vlastní aktivity. Ty měly urychlit doočkování dětí a obnovit očkovací služby oslabené v důsledku pandemie.

Výzvy pro očkovací kampaně

I když se v rámci iniciativy BCU podařilo oočkovat 12,3 milionu dosud neočkovaných dětí ve věku 1-5 let, v roce 2024 se odhadem 14,3 milionu kojenců mladších jednoho roku po celém světě nedostalo v rámci rutinních očkovacích programů k jediné vakcíně.

Přestože iniciativa ukázala, že díky podpoře, silnému vedení a cíleným investicím je možné dosáhnout pokroku. Snížení každoročního počtu kojenců, kteří očkování nedostanou, však bude vyžadovat budování systémů, jež dokážou dlouhodobě oslovovat i ty nejhůře dostupné komunity. A to v době, kdy počet narozených dětí roste, přibývá konfliktů a nuceného vysídlování, dochází k omezování financování rozvojové pomoci a zdravotní systémy jsou pod stále větším tlakem.

Následky toho, že se dlouhodobě nedaří zajistit běžné očkování všem dětem v rámci rutinních očkovacích programů, jsou dnes jasně viditelné. Zcela zřejmé je to na příkladu opětovného šíření spalniček:

• Výskyt spalniček roste ve všech regionech světa – v roce 2024 bylo zaznamenáno přibližně 11 milionů případů.
• Počet zemí, které čelí rozsáhlým epidemiím, se od roku 2021 téměř ztrojnásobil.

Tento nárůst je způsoben přetrvávajícími nedostatky v očkování proti spalničkám v rámci rutinních očkovacích programů, k nimž se v některých dříve dobře proočkovaných komunitách přidává i klesající důvěra ve vakcíny.

Rozsáhlé doočkovací kampaně jsou náročné na zdroje a měly by sloužit pouze jako doplňkové řešení k překlenutí výpadků v rutinním očkování, nikoli jako jeho náhrada. Včasné očkování podle národních očkovacích kalendářů poskytuje nejlepší ochranu a nadále zůstává nejudržitelnějším způsobem, jak chránit děti i jejich komunity.