Publikováno dne 19.03.2026
Podvýživa, ozbrojené konflikty, komplikace po porodu, infekce, ale také sebepoškozování či dopravní nehody. To jsou nejčastější příčiny, které dnes připravují o život děti a mladé lidi do 24 let. Přestože jsme společně v minulých desetiletích dokázali výrazně snížit dětskou úmrtnost, pokrok se v posledních letech zpomaluje. Nová zpráva OSN přináší vůbec první ucelený přehled hlavních příčin úmrtí dětí do pěti let. Odhady za rok 2024 ukazují, že zemřelo 4,9 milionu dětí mladších pěti let, z toho 2,3 milionu novorozenců. Drtivé většině těchto úmrtí lze přitom předejít – díky dostupné, kvalitní zdravotní péči a jednoduchým, ověřeným opatřením, která fungují.
Nová zpráva – Levels & Trends in Child Mortality – uvádí, že úmrtnost dětí mladších pěti let se celosvětově od roku 2000 snížila o více než polovinu. Nicméně tento pokrok se od roku 2015 zpomalil o více než 60 procent. Zpráva rovněž předkládá dosud nejjasnější a nejpodrobnější přehled o tom, kolik dětí, dospívajících a mladých lidí umírá, kde k těmto úmrtím dochází a – vůbec poprvé – také plně začleňuje odhady příčin jejich úmrtí.
„Žádné dítě by nemělo zemřít na nemoc, které lze předejít, kterou umíme léčit. Znepokojuje nás, že se pokrok v oblasti přežití dětí se zpomaluje. Navíc v době, kdy dochází k omezování financování humanitární pomoci,“ uvedla výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. „Historie nám ukázala, co všechno je možné, když se spojíme a zavážeme se chránit děti. Díky trvalým investicím a politické vůli můžeme na těchto úspěších dál stavět i pro budoucí generace,“ dodala.
Nebezpečí akutní podvýživy
Report poprvé odhaduje počet úmrtí přímo způsobených těžkou akutní podvýživou (SAM) a uvádí, že v roce 2024 jí podlehlo více než 100 000 dětí ve věku 1–59 měsíců – tedy 5 procent z celkového počtu zemřelých v této věkové skupině. Skutečný dopad je však mnohem vyšší, protože podvýživa oslabuje imunitu dětí a výrazně zvyšuje riziko úmrtí na běžné dětské choroby. Údaje o úmrtnosti navíc často nezachycují těžkou akutní podvýživu jako skrytou příčinu úmrtí a tato statistika nezahrnuje novorozence mladší jednoho měsíce, což naznačuje, že rozsah problému je pravděpodobně výrazně podhodnocen. Mezi země s nejvyšším počtem úmrtí přímo způsobených podvýživou patří Pákistán, Somálsko a Súdán.
Ohrožená skupina: Novorozenci
Novorozenci tvoří téměř polovinu všech úmrtí dětí do pěti let, což odráží pomalejší pokrok v prevenci úmrtí v období kolem porodu nebo těsně po něm. Mezi hlavní příčiny úmrtí novorozenců patřily komplikace spojené s předčasným porodem (36 procent) a komplikace během porodu (21 procent). Významnou roli sehrávaly také infekce, včetně novorozenecké sepse, a vrozených vad.
Po prvním měsíci života jsou hlavními příčinami úmrtí infekční onemocnění, jako je malárie, průjem a zápal plic. Malárie zůstává nejčastější příčinou úmrtí v této věkové skupině (17 procent) – většina z nich připadá na oblasti subsaharské Afriky, kde je nemoc endemická. Po výrazném poklesu úmrtnosti v letech 2000–2015 se v posledních letech pokrok zpomalil. Nejvyšší počet úmrtí na malárii pak také zaznamenaly další endemické země – například Čad, DR Kongo, Niger a Nigérie – kde přístup k prevenci a léčbě stále komplikují ozbrojené konflikty, klimatické změny, invazivní druhy komárů, rezistence na léčiva a další biologické hrozby.
Dětská úmrtnost: geografické rozložení v roce 2024
- Subsaharská Afrika – 58 procent všech úmrtí dětí do pěti let.
- Jižní Asie – 25 procent všech úmrtí dětí do pěti let.
- Evropa a Severní Amerika – 9 procent všech úmrtí dětí do pěti let.
- Austrálie a Nový Zéland – 6 procent všech úmrtí dětí do pěti let.
V subsaharské Africe za většinou (54 procent) dětských úmrtí stálo devět hlavních infekčních onemocnění. V jižní Asii byla úmrtnost způsobena především komplikacemi v prvním měsíci života – včetně předčasného porodu, asfyxie či porodních poranění, vrozených vad a novorozeneckých infekcí. To zdůrazňuje naléhavou potřebu investovat do kvalitní prenatální péče, odborného zdravotnického personálu u porodu, péče o malé a nemocné novorozence a základních novorozeneckých služeb.
Státy sužované nestabilitou a konflikty nadále patří k těm, kde je dětská úmrtnost nejvyšší. Děti narozené v těchto podmínkách mají téměř trojnásobně vyšší pravděpodobnost úmrtí před pátým rokem život, než děti jinde ve světě.
„Svět dosáhl skvělého pokroku v oblasti přežití dětí, ale stále miliony dětí umírají na nemoci, kterým lze předejít,“ uvedl generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. „Děti žijící uprostřed konfliktů a krizí mají téměř třikrát vyšší pravděpodobnost, že se nedožijí svých pátých narozenin. Musíme chránit základní zdravotní a výživové služby a dostat se k těm nejzranitelnějším rodinám,“ doplnil.
Úmrtnost dětí a mladých lidí ve věku 5-24 let
Podle předložené zprávy v roce 2024 zemřelo 2,1 milionu dětí, teenagerů a mladých lidí ve věku 5-24 let. U mladších dětí zůstávají hlavními příčinami úmrtí infekční onemocnění a úrazy, zatímco v období dospívání se rizika mění:
- u dívek ve věku 15–19 let je nejčastější příčinou úmrtí sebepoškozování,
- u chlapců dopravní nehody.
Kvůli změnám ve financování globálního rozvoje, zejména úbytku zahraniční pomoci, jsou důležité programy péče o matky, novorozence a děti pod stále větším tlakem. Průzkumy, zdravotnické informační systémy a klíčové funkce, na nichž péče stojí, potřebují stabilní a dlouhodobé financování, aby bylo možné nejen ochránit dosavadní pokrok, ale také ho dále urychlit.
„Z hlediska vědy je to jasné: cílené investice do primární zdravotní péče, mateřských a novorozeneckých služeb, pravidelného očkování, výživových programů a kvalitních a včasných datových systémů mohou zachránit miliony životů,“ zdůraznila Li Liu, odbornice na veřejné zdraví z Univerzity Johna Hopkinse.
Investice do dětského zdraví patří mezi nejefektivnější opatření v oblasti rozvojové pomoci. Ověřená a cenově dostupná řešení, jako jsou očkování, léčba podvýživy či odborná zdravotnická péče u porodu, přinášejí jedny z nejvyšších návratností v globálním zdraví: zvyšují produktivitu, posilují ekonomiky a snižují budoucí veřejné výdaje.
Přežití dětí musí být politickou i finanční prioritou. Aby bylo možné urychlit pokrok a zachránit více životů, je třeba, aby vlády a partneři:
- Zajistili, aby země s nejvyšší úmrtností přijaly jasný závazek mobilizovat vlastní zdroje a zlepšit dostupnost kvalitních služeb, které si mohou dovolit všechny rodiny.
- Zaměřili se na ty, kteří jsou v největším ohrožení – zejména na matky a děti v subsaharské Africe a jižní Asii a také v oblastech zasažených konflikty či nestabilitou.
- Posílili odpovědnost za plnění stávajících závazků ke snižování úmrtnosti matek, novorozenců a dětí – včetně transparentního sběru dat, jejich sledování a pravidelného zveřejňování.
- Investovali do systémů primární zdravotní péče tak, aby systémy dokázaly předcházet, diagnostikovat a léčit hlavní příčiny dětských úmrtí – mimo jiné prostřednictvím komunitních zdravotníků a odborné péče u porodu.
„Poslední odhady agentury OSN, která zkoumá dětskou úmrtnost, jsou připomínkou toho, že pokrok v oblasti dětské úmrtnosti se zpomaluje a příliš mnoho zemí se odchyluje od plnění Cílů udržitelného rozvoje,“ uvedl náměstek generálního tajemníka pro hospodářské a sociální záležitosti Li Junhua. „Víme, jak těmto úmrtím předcházet. Teď je potřeba obnovit politické odhodlání, zajistit trvalé investice do primární zdravotní péče a posílit datové systémy, aby žádné dítě nezůstalo stranou,“ zakončil.