Publikováno dne 10.11.2025
Podvýživa je jednou z nejnebezpečnějších hrozeb pro děti mladších 5 let. Ročně zabíjí více dětí než válečné konflikty, pandemie nebo přírodní katastrofy dohromady – jen loni to bylo 2,1 milionu zbytečně ztracených dětských životů. Nejhorší situace je v Jemenu, Súdánu, Mali, Nigeru, Středoafrické republice nebo v Pásmu Gazy. Miliony dětí hladoví, jejich životy jsou ve vážném ohrožení. Ve vážném stavu je i sedmiměsíční Adnan ze Súdánu. „Nejí ani moc nepije, je tak zesláblý, že ani nepláče,“ maminka Naba má o synka velký strach. Jejich jedinou nadějí je výživové centrum a zásoby terapeutické stravy.
Terapeutická výživa pro úplné vyléčení 1 dítěte z podvýživy stojí 1 058 Kč. Pokud můžete, prosíme, pomozte ještě dnes prostřednictvím tohoto formuláře.
Situace v Súdánu
Od dubna 2023, kdy v súdánském Chartúmu vypukly boje, se konflikt rozšířil po celé zemi a dodnes ohrožuje životy 24 milionů dětí. Každý den násilí rozděluje komunity, rodiny prchají před nebezpečím a čelí vážným rizikům. Zemí se šíří podvýživa a tisíce dětí jsou bez okamžité pomoci v ohrožení života – v roce 2024 byl potvrzen hladomor v táboře Zamzam. Zničená infrastruktura připravila lidi o přístup k čisté vodě i zdravotní péči, zatímco ztráta příjmů a dopady války berou dětem šanci na důstojnou budoucnost.
Eskalace násilí
Násilí a boje, které se nedávno znovu vypukly v Al-Fáširu na severu Dárfúru, vyhnaly z domovů tisíce rodin. „Bylo to hrůzostrašné, měla jsem hrozný strach. Museli jsme opustit Al-Fášir, jsme vyčerpaní a zesláblí. Lidé tam umírali,“ popsala Na’eem, která utekla z domova se svými malými dětmi do města Tawila. Děti jsou vystrašené, silně traumatizované a podvyživené.
Humanitární potřeby jsou obrovské – tisíce lidí spí podél cest, bez přístřeší a jsou vystaveni nepřízni počasí. Tawila je přeplněná, není zde dostatek stanů ani provizorních útočišť. „Žádné dítě není v bezpečí,“ varovala výkonná ředitelka UNICEF Catherine Russell. A přestože v zemi nastalo jisté zlepšení – klesl počet případů podvýživy. Ve městech Al-Fášir a Kadúglí nejnovější analýza potvrdila hladomor.
Společná zpráva UNICEF, Světový potravinový program (WFP) a Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) zaměřená na podvýživy v Súdánu uvádí, že v místech, kde násilné střety opadly, se míra nedostatku potravin zlepšila a počet podvyživených dětí i dospělých klesl. Zlepšení situace nastalo díky přístupu humanitární pomoci. Bohužel v regionech, kde zuří konflikt a kam nemá přístup humanitární pomoc, je opačná, o čemž svědčí i stav v jako Al-Fáširu a Kadúglí.
Částečné zlepšení díky přístupu humanitární pomoci
Podle posledního hodnocení Integrované klasifikace potravinové bezpečnosti (IPC) z letošního září čelí akutnímu nedostatku potravin přibližně 21 milionů lidí – to je téměř polovina populace. Dobrou zprávou je, že oproti předchozím měsícům se asi 3,4 milionu lidí už nenachází v krizové situaci.
K tomuto zlepšení přispěl ústup násilí ve státech Chartúm, Al-Džazíra a Sinnar, kde se lidé začínají vracet domů, znovu se otevírají trhy a dodávky potravin i pomoci jsou dostupnější. Přesto zůstává celková situace velmi vážná – válka zničila ekonomiku, infrastrukturu i základní služby. Mnoho rodin, které se vracejí, přišlo o všechno a bude pro ně těžké využít letošní sklizeň naplno. Nadějí do budoucna jsou příznivé podmínky pro zemědělství, díky nimž by se počet lidí v krizové situaci mohl do začátku roku 2026 snížit na 19 milionů.
Děti v ohrožení hladomoru
Mezitím v západních regionech Súdánu – zejména v Severním a Jižním Dárfúru, Západním a Jižním Kordofánu – pokračující boje. Je zde výrazně omezený přístup humanitární pomoci, který vede k prudkému nárůstů případů podvýživy.
„Navzdory obrovským překážkám zůstává FAO a její partneři odhodláni podporovat komunity všude tam, kde je to možné,“ uvedl Rein Paulsen, ředitel odboru pro mimořádné situace FAO. „Sazenice, dobytek a nářadí jsou pro miliony súdánských pastevců naprosto klíčové pro přežití,“ upozornil.
Podle Výboru pro kontrolu hladomoru (FRC) se stav ve městech Al-Fášir v Severním Dárfúru a Kadúglí v Jižním Kordofánu nachází na katastrofální úrovni nedostatku jídla, tzv. ve stavu katastrofy nebo fázi 5 podle škály IPC. Jedná se o nejzávažnější situaci – tedy fázi hladomoru, jeho vyhlášení je podmíněno těmito kritérii:
- min. 20 % domácností v oblasti je vystaveno extrémnímu nedostatku jídla
- min. 30 % dětí do 5 let věku trpí akutní podvýživou
- dva a více lidí na každých 10 000 umírá každý den v přímém důsledku hladovění nebo vzájemného působení podvýživy a nemocí
Města Al-Fášir a Kadúglí jsou kvůli pokračujícím bojům téměř odříznutá od dodávek potravin a humanitární pomoci. Už v roce 2024 byly zařazeny mezi oblasti ve stavu nouze (4. fáze podle IPC). Podle IPC je globální akutní podvýživa (GAM), která měří procento dětí ve věku 6–59 měsíců trpících akutní podvýživou, alarmující: v Al-Fáširu se pohybuje mezi 38 a 75 procenty a v Kadúglí dosahuje 29 procent.
V Západních Núbijských horách se situace mírně zlepšila – oblast už není považována za rizikovou z hlediska hladomoru, ale stále zůstává ve stavu nouze. Pokud se nezlepší přístup humanitární pomoci, hrozba hladomoru přetrvává. Organizace FRC zároveň varuje, že podobné riziko hrozí ve 20 dalších oblastech Velkého Dárfúru a Kordofánu, včetně venkovských komunit a táborů pro vnitřně vysídlené osoby.
V regionech, kde se zhroutil zdravotnický systém a chybí přístup k čisté vodě, se dál šíří cholera, malárie i spalničky. Pro podvyživené děti to znamená ještě větší riziko úmrtí. „Smrtící kombinace hladu, nemocí a vysídlení ohrožuje miliony dětí,“ varovala Lucia Elmi, ředitelka kanceláře UNICEF pro nouzové a mimořádné situace.
„Mezi nejvíce ohroženými dětmi jsou často dívky – čelí vyššímu riziku podvýživy, násilí i předčasného odchodu ze školy. Pomoci jim může terapeutická výživa, čistá voda, základní léky a zdravotní péče – ale jen pokud se k nim dostaneme včas. UNICEF proto naléhavě vyzývá všechny strany konfliktu, aby dodržovaly mezinárodní právo a umožnily humanitárním pracovníkům bezpečný a neomezený přístup k dětem,“ uvedla Lucia Elmi.
Ve všech kriticky zasažených regionech jsou příčiny hladu zřejmé: ozbrojený konflikt, vysídlení obyvatel a blokování přístupu humanitární pomoci. V Al-Fáširu a Kadúglí lidé přežívají už měsíce bez spolehlivého přístupu k potravinám nebo zdravotní péči.
WFP dokáže každý měsíc pomoci více než 4 milionům lidí, což je velký pokrok. „Když se pomoc dostane tam, kam má, je rychle vidět její síla – rodiny znovu budují své životy, děti dostávají jídlo a místní trhy ožívají. Ale konflikt stále rozhoduje o tom, kdo bude jíst a kdo ne. Příliš mnoho komunit zůstává bez pomoci a ocitá se na pokraji hladomoru. Abychom tomu zabránili, potřebujeme víc financí a bezpečný, neomezený přístup k lidem v nouzi,“ vysvětlil Ross Smith, ředitel nouzových operací WFP.
UNICEF, WFP a FAO důrazně vyzývají k příměří a k zajištění bezpečného, neomezeného a trvalého humanitárního přístupu.