Blahobyt dětí v nejbohatších zemích světa se v důsledku pandemie COVID-19 prudce zhoršil

Publikováno dne 14.05.2025

Zhoršení prospěchu ve škole, nadváha a obezita, nespokojenost se životem, pocity neštěstí – to je jen zlomek negativních trendů v životě dětí, které umocnila pandemie, varuje v nejnovější zprávě Report Card 19: Child Wellbeing in an Unpredictable World. Report publikovalo výzkumné centrum UNICEF Innocenti. Zkoumání se zaměřilo na životy dětí v nejbohatších a nejvyspělejších státech světa. Závěry výzkumu ukázaly, že se dětem v důsledku pandemie hůře dařilo ve škole a obecně klesala úroveň jejich kvality života, včetně fyzického a psychického zdraví.

Obecné závěry reportu:

• Úmrtnost dětí se ve většině zemí snížila, což odráží dlouhodobý trend v zemích s vysokými příjmy.
• Sociální dovednosti dětí jsou většinou relativně stabilní, nebo se v některých případech zlepšují.
• Poslední roky nevykazují jasný trend v míře sebevražd dětí a dospívajících. V různých zemích vidíme kombinaci nárůstů, stability a poklesů sebevražd.
• Zbývající tři ukazatele – spokojenost se životem, nadváha/obezita a studijní dovednosti – vykazují zhoršující se trend v mnoha zemích, zlepšení zaznamenalo pouze několik zemí.

Report pracuje s obdobím od počátku pandemie a porovnává data z let 2018 a 2022. Výsledky zkoumání tak nabízejí unikátní pohled na to, jak se pandemie covidu-19 a národní a v podstatě i celosvětové lockdowny podepsaly na dětech ve 43 státech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie (EU). Zpráva na základě  těchto údajů hodnotí státy podle úrovně duševního a fyzického zdraví dětí a jejich studijních a sociálních dovedností. Na základě těchto ukazatelů vychází z pohledu dětí stejně jako před pěti lety, kdy byl vydán Report Card 16: Worlds of Influence: Understanding what shapes child well-being in rich countries, pro život nejlépe Nizozemsko a Dánsko, na třetím místě se k nim pak nově přidala Francie.

Česká republika je na tom velmi dobře, co se týče fyzického zdraví dětí – zde se drží na páté pozici. Nicméně v ostatních dvou kategoriích, tedy duševní zdraví a studijní dovednosti, se nachází spíše až v druhé polovině hodnocení – v oblasti duševního zdraví na 25. místě a v oblasti studijních dovedností dokonce až na 31. místě. V celkovém hodnocení kvality života dětí a mladistvých se Česko umístilo na 18. místě. Jde o mírné zlepšení z předešlého 22. místa.

Jak jsou na tom děti v Česku:

• Spokojenost se životem dětí ve věku 15 let ve zkoumaném období klesla ve 14 státech, mezi které patří i Česká republika – ve věku 15 let u nás udává spokojenost se životem 69 procent dětí, což je mírně pod celkovým průměrem – 72 procent, a je to pokles od předchozích 73 procent. Nejvíce spokojených dětí v tomto věku žije v Nizozemsku – 87 procent.
• Míra sebevražd na 100 000 mladistvých ve věku 15–19 let u nás klesla z 6,7 procenta na 5,5 procenta, což je o tři čtvrtě procenta méně než celkový průměr. Trend poklesu sebevražd zaznamenalo 18 států, zvýšení pak 17. Nejnižší míra sebevražd mladistvých je přitom na Kypru – 1,2 procenta, nejvyšší na Novém Zélandu 17,1 procenta.
• V oblasti fyzického zdraví dětí si Česká republika vede lépe: v souhrnném žebříčku se umístila na 5. místě. Celosvětově stoupá počet dětí s nadváhou nebo obezitou, tento trend UNICEF sleduje od roku 1990, od té doby počet dětí a mladistvých potýkajících se s obezitou nebo nadváhou stoupl 17 na 22 procent v roce 2022. V České republice 16,9 procenta dětí a mladistvých ve věku 5–19 let s nadváhou či obezitou, nejméně jich žije v Japonsku 16,2 procenta, nejvíce v Chile – 57,9 procenta.
• Míra úmrtnosti na 1 000 dětí ve věku 5–14 let je v Česku 0,9 procenta, nejlépe si vede Lucembursko s 0,3 procenta, nejhůře Kolumbie s 2,5 procenty.
• Co se týče studijních dovedností, míra čtenářské a matematické gramotnosti dětí je u nás 63 procent, což je šestiprocentní pokles od posledního zkoumání, ale více než celkový průměr – 55 procent. Stále je výrazně méně než v Jižní Koreji, která se umístila v čele tabulky – 79 procent. 

Zpráva důrazně upozorňuje, že se po pandemii mnoho zemí potýká s prudkým poklesem studijních dovedností dětí ve školách, pokles se dotýká i základních schopností a dovedností jako čtení nebo matematika. Během uzavření škol, které trvalo 3 až 12 měsíců, musely děti přejít na dálkové studium – většinou online, mnoho látky bylo ponecháno na samostudium. Došlo tak ke značným mezerám ve vzdělání, děti jsou kvůli pandemii v průměru 7 měsíců až celý rok pozadu v učební látce, uvádí report. Nejhorší situace pak byla u dětí ze sociálně znevýhodněných rodin.

„Už před pandemií děti čelily různým výzvám hned na několika frontách – neměly například přístup k adekvátní podpoře, a to ani ve vyspělých státech,“ uvedl ředitel UNICEF Innocenti Bo Viktor Nylund. „A v současné době, kdy stojíme tváří v tvář ekonomické nestabilitě, musí země a jejich vlády upřednostňovat děti, jejich zdraví, potřeby a celkovou kvalitu života dětí, aby jim zajistily dobré vyhlídky do budoucnosti a šťastný život – a zároveň aby také zajistily ekonomickou stabilitu celé společnosti,” prohlásil Nylund.

Na 8 milionů patnáctiletých dětí – tedy zhruba polovina z celkového počtu této věkové skupiny – napříč 43 zeměmi zapojenými do zkoumání není funkčně gramotných a matematicky schopných, což znamená, že nejsou plně schopny porozumět psanému textu. Tento fakt vyvolává velké obavy, zvláště z dlouhodobého hlediska. Od roku 2018 došlo k poklesu gramotnosti a matematické způsobilosti o 4 procenta. Nejzávažnější situace je v Bulharsku, Kolumbii, Kostarice, Kypru a Mexiku, kde do výše zmíněné kategorie spadá více než dvě třetiny patnáctiletých dětí žijících v těchto zemích.

Znepokojivé výsledky rovněž nabídla část výzkumu týkající se duševního zdraví dětí. Závěry naznačují, že spokojenost dětí se životem ve zkoumaném období klesla. Japonsko je jedinou zemí, která v této oblasti dosáhla zlepšení.

Zpráva dále analyzuje stav fyzického zdraví dětí, výsledky ukázaly, že ve 14 ze 43 zkoumaných zemí došlo k výraznému nárůstu nadváhy mezi dětmi. Dětská nadváha a obezita pokračují být negativním rostoucím trendem.

Celkově report ukazuje, že i země s vysokými příjmy mohou mít potíže zajistit dětem podmínky pro spokojené dětství a šťastnou budoucnost. Zpráva rovněž upozorňuje na dopad pandemie na děti a varuje, že těžce získaný pokrok v oblasti kvality života dětí v bohatých zemích je stále více ohrožován globálními událostmi a šoky, jako je klimatická změna.

Zpráva apeluje na vlády, aby jednaly. Zvláště pak žádá akci v oblastech, kde došlo k poklesu kvality života dětí.

UNICEF prostřednictvím reportu vyzývá k:

• Podpoře rozvoje dovedností, včetně těch matematických, čtenářských a digitálních, stejně jako sociálních a emocionálních kompetencí, zejména pro děti, které během pandemii měly omezený přístup k výuce a došlo u nich k mezerám ve vzdělání, a děti ze znevýhodněných prostředí.
• Zlepšení duševního zdraví pomocí propagace a prevence i poskytováním odborných služeb a řešením násilí a šikany, jak online, tak offline.
• Zlepšení fyzického zdraví zajištěním toho, aby děti měly přístup k výživné stravě, a omezením marketingu a propagace nezdravých potravin.
• Zapojení dětí pro to, aby lépe porozuměly svým zkušenostem a názorům, a spolupráce s nimi na hledání řešení pro zlepšení kvality jejich života.

„Zpráva mapuje negativní dopad pandemie. Data obsažená v reportu jasně ukazují znepokojivý stav kvality života dětí, zejména u dětí ze znevýhodněných rodin. Rozsah výzev, kterým děti čelí, vypovídá o tom, že potřebujeme komplexní a soudržný přístup, který se zaměří na jejich potřeby v každé fázi jejich života,“ uzavřel ředitel UNICEF Innocenti Bo Viktor Nylund.

Celá zpráva v angličtině zde.