Počet pracujících dětí vzrostl na 160 milionů

Publikováno dne 11.06.2021

Jedná se o první nárůst za posledních dvacet let.

Počet dětí, které jsou celosvětově nuceny pracovat, se zvýšil na 160 milionů, což je o 8,4 milionu více než před čtyřmi lety. Vyplývá to ze zprávy UNICEF a ILO. Milionům dalších dětí hrozí, že se budou muset začít pracovat kvůli dopadům pandemie COVID-19.

Zpráva Child Labour: Global estimates 2020, trends and the road forward vychází před Mezinárodním dnem proti dětské práci, který si připomínáme 12. června. Varuje, že pokrok v odstraňování dětské práce se poprvé za posledních 20 let zastavil. Došlo tak ke zvrácení dosavadního sestupného trendu. Mezi lety 2000 a 2016 se počet dětí zapojených do dětské práce podařilo snížit o 94 milionů.

UNICEF poukazuje na významný nárůst počtu dětí zapojených do dětské práce zejména u věkové skupiny 5 až 11 let, které nyní tvoří více než polovinu všech pracujících dětí. Počet dětí od 5 do 17 let pracujících v hazardních podmínkách, které mohou poškodit jejich život, zdraví, nebo vývoj, se od roku 2016 zvýšil o 6,5 milionu na 79 milionů.

“Nejnovější odhady bijí na poplach. Nemůžeme jen přihlížet, zatímco je v ohrožení další generace dětí,“ uvedl generální ředitel ILO Guy Ryder. „Inkluzivní sociální ochrana umožňuje rodinám, aby své děti nechaly ve škole, i když čelí ekonomickým obtížím. Je nezbytné zvýšit investice do rozvoje venkova a důstojné práce v zemědělství. Tohle je klíčový okamžik a hodně záleží na tom, jak zareagujeme. Teď je čas pro odhodlání a energii, abychom dokázali prolomit koloběh chudoby a dětské práce.“

V subsaharské Africe vedl populační růst, vleklé krize, extrémní chudoba a nedostatečná opatření v oblasti sociální ochrany k tomu, že jen za poslední čtyři roky muselo začít pracovat dalších 16,6 milionu dětí. Dokonce i v regionech, kde od roku 2016 došlo k určitému pokroku, jako je Asijský Pacifik, Latinská Amerika a Karibik, COVID-19 toto zlepšení ohrožuje.

Ekonomická nestabilita a zavírání škol v důsledku COVID-19 pro pracující děti znamenají, že mohou pracovat déle nebo za zhoršených podmínek. Kvůli ztrátě zaměstnání a příjmu u zranitelných rodin může být do těch nejhorších forem dětské práce nuceno mnohem více dětí.

“V boji proti dětské práci ztrácíme půdu pod nohama a minulý rok tento boj nijak neusnadnil,” uvedla výkonná ředitelka UNICEF Henrietta Fore. “Nyní, během druhého roku karanténních opatření, zavírání škol, narušení ekonomiky a snižování národních rozpočtů, jsou zranitelné rodiny nuceny činit srdcervoucí rozhodnutí. Naléhavě žádáme vlády a mezinárodní rozvojové banky, aby upřednostňovaly investice do programů, které mohou dostat děti z práce zpátky do školy, a do programů sociální ochrany, které rodinám pomohou se těmto rozhodnutím zcela vyhnout.“

Mezi další klíčová zjištění UNICEF a ILO patří tato fakta:

• Nejvíce dětí pracuje v zemědělství (112 milionů, 70 % pracujících dětí), následuje práce ve službách (31,4 milionu, 20 % pracujících dětí) a práce v průmyslu (16,5 milionu, 10  % pracujících dětí).
• Téměř 28 % dětí ve věku 5 až 11 let a 35 % dětí ve věku 12 až 14 let, které jsou nuceny vykonávat dětskou práci, vůbec nechodí do školy.
• Dětská práce převažuje u chlapců, a to ve všech věkových skupinách. Pokud však vezmeme v úvahu domácí práce vykonávané po dobu nejméně 21 hodin týdně, rozdíl mezi chlapci a dívkami v dětské práci se vyrovnává.
• Dětská práce je téměř třikrát vyšší ve venkovských oblastech (14 %) než v městských oblastech (5 %).
• Během dětské práce hrozí dětem závažná fyzická i duševní újma. Dětská práce ohrožuje vzdělávání dětí, omezuje jejich práva, připravuje je o budoucí příležitosti a vede k začarovanému koloběhu chudoby, který se přenáší z generace na generaci.

Aby se zarazil další nárůst dětské práce, ILO a UNICEF volají po:

• Přiměřené sociální ochraně pro všechny, včetně univerzálních přídavků na děti.
• Navýšení výdajů na kvalitní vzdělávání a návrat všech dětí do školy – včetně těch, které nechodily do školy už před pandemií COVID-19.
• Podpoře důstojné práce dospělých, aby rodiny nemusely zapojovat děti do zajišťování obživy.
• Omezení škodlivých genderových norem a diskriminace, které mají vliv na dětskou práci.
• Investicích do systémů ochrany dětí, rozvoje zemědělství, veřejných služeb na venkově, infrastruktury a živobytí.

V rámci Mezinárodního roku pro odstranění dětské práce vzniklo globální partnerství Alliance 8.7, které podněcuje členské státy, podniky, odbory, občanskou společnost a regionální a mezinárodní organizace, aby zdvojnásobily své úsilí v boji proti dětské práci a přijaly konkrétní závazky.

Během týdne 10.-17. června se generální ředitel ILO Guy Ryder a výkonná ředitelka UNICEF Henrietta Fore připojí k dalším významným řečníkům na Mezinárodní konferenci práce, aby promluvili o nových statistikách, trendech a výhledu do budoucna.

Child Labour: Global estimates 2020, trends and the road forward je vůbec první zpráva vydaná ve spolupráci ILO a UNICEF v rámci širšího meziagenturního úsilí o zmapování a monitorování dětské práce. Odhady jsou založeny na extrapolaci dat ze 106 průzkumů pokrývajících více než 70 % světové dětské populace ve věku 5 až 17 let.