Publikováno dne 03.03.2022
Když se ve zprávách objeví válka nebo konflikt, děti můžou dostat strach, cítit úzkost nebo být smutné, a to nezávisle na tom, kde žijí. Pocit bezpečí hledají u svých rodičů, obzvlášť v čase krize. Připravili jsme pro vás několik tipů, jak o těchto věcech s dětmi mluvit a jak jim být co největší oporou.
1. Zjistěte, co ví a jak se cítí
Na rozhovor si vyberte vhodný čas a místo, aby se dítě cítilo dobře a mohlo mluvit otevřeně. Téma by mělo být zmíněno přirozeně, například u jídla. Zkuste se o konfliktu a válce nebavit před spaním.
Dobrým východiskem je zeptat se dítěte, co ví a jak se cítí. Některé děti o tom, co se děje, moc neví a nemají zájem se o tom bavit. Jiné se ale mohou opravdu bát. U mladších dětí může být vhodnou cestou k otevření diskuze kreslení, vyprávění příběhů nebo podobné aktivity.
Děti mohou k informacím přijít různě, a je proto důležité zjistit, co viděly a slyšely. Je to příležitost je ujistit a případně vyvrátit dezinformace a nepřesnosti, na které mohly narazit na internetu, v televizi, ve škole nebo u přátel. Když víte, odkud dětské obavy pramení, dokážete je lépe uklidnit.
Neustávající proud znepokojivých záběrů i titulků může vyvolat pocit toho, že krize je všude kolem nás. Malé děti často nedokážou rozlišit mezi tím, co se děje na obrazovce a co u nich. Mohou si potom myslet, že jsou v bezprostředním nebezpečí, i když se konflikt odehrává daleko. Starší děti na znepokojivé informace naráží často na sociálních sítích a bojí se, jak by věci mohly eskalovat.
Je důležité dětské obavy nezlehčovat a neodmítat. Pokud se dítě zeptá na zdánlivě extrémní otázku jako „Umřeme všichni?“, ujistěte je, že to se nestane. Je třeba dát dětem najevo, že vnímáte jejich pocity, a ujistit je, že jsou úplně přirozené. Ukažte váš zájem tím, že jim budete věnovat plnou pozornost a připomenete jim, že si mohou kdykoliv promluvit s vámi nebo dalšími dospělými, kterým důvěřují.
2. Zachovejte klid a jednejte úměrně k věku
Děti mají právo vědět, co se děje ve světě, ale jejich rodiče mají stejné právo ušetřit děti zbytečného trápení. Svého potomka znáte nejlépe vy. Vyjadřujte se úměrně věku, sledujte reakce a míru úzkosti dítěte.
Je normální, že se také cítíte smutní nebo zneklidnění tím, co se děje. Myslete ale na to, že děti si ve svých emocích berou příklad z dospělých. Pokuste se tedy nesdílet své obavy se svým dítětem až příliš. Mluvte klidně a hlídejte si řeč těla, například na váš výraz. Ujistěte své potomky, že jsou v bezpečí, a připomeňte jim, že spousta lidí po celém světě tvrdě pracuje na tom, aby konflikt zastavili a nastolili mír.
Pamatujte, že je v pořádku, když neumíte zodpovědět každou otázku, kterou vám dítě položí. Můžete říct, že si odpověď najdete, se staršími dětmi to navíc můžete udělat společně. Použijte stránky důvěryhodných médií nebo mezinárodních organizací, jako je UNICEF nebo OSN. Vysvětlete, že ne všechno, co se dá najít na internetu, je skutečně pravda, a proč je důležité vyhledávat spolehlivé zdroje.
3. Zdůrazňujte soucit a nevytvářejte předsudky
Konflikty s sebou mohou přinést předsudky a diskriminaci, ať už proti lidem nebo celým zemím. Když mluvíte se svými dětmi, vyhněte se výrazům jako „zlí lidé“ nebo „zlo“. Místo toho využijte rozhovor k vyjádření soucitu, např. s rodinami, které musely utéct ze svých domovů.
I konflikty v dalekých zemích mohou vést k diskriminaci u nás. Ujistěte se, že vaše děti nezažívají šikanu nebo se na ní nepodílejí. Pokud jim ve škole někdo nadával nebo prožily šikanu, zdůrazněte jim, že by podobné zážitky měly sdílet s vámi nebo dalším dospělým, kterému věří.
Připomeňte svým dětem, že každý si zaslouží být v bezpečí ve škole i ve společnosti. Šikana a diskriminace jsou vždy špatně. Každý z nás by měl šířit soucit a podílet se na vzájemné podpoře.
4. Soustřeďte se na ty, kteří pomáhají
Je důležité, aby si děti uvědomovaly, že lidé si prostřednictvím odvážných a soucitných činů navzájem pomáhají. Podělte se s nimi o pozitivní příběhy, například o humanitárních pracovnících, kteří pomáhají lidem, nebo o tom, kolik lidí se sešlo, aby společně volali po míru.
Zjistěte, jestli i vaše dítě nemá zájem pomáhat. Mohou nakreslit obrázek nebo složit báseň o míru. Aktivnější děti můžete zapojit do finanční sbírky nebo petice. Pocit toho, že skutečně něco děláme, ač je to jakkoliv drobné, přináší klid.
5. Důležitý je závěr
Na konci vašeho rozhovoru je důležité se ujistit, že dítěti není stále úzko. Pozorujte jejich pocity na řeči těla a dechu. Mluví běžným tónem hlasu? Připomeňte jim, že je máte rádi a jste tu pro ně, vždycky jim budete naslouchat a podporovat je, když se budou něčeho bát.
6. Ptejte se průběžně
S vývojem zpráv o konfliktu byste se měli dětí průběžně ptát na to, jak se jim daří a jak se cítí. Je všechno v pořádku? Mají nějaké nové otázky nebo témata, o kterých si s vámi chtějí povídat?
Pokud na svém dítěti pozorujete obavy nebo úzkosti z toho, co se děje, věnujte pozornost jakýmkoliv změnám v jejich chování nebo pocitech. Důsledkem úzkosti mohou být také bolesti břicha nebo hlavy, noční můry nebo neklidné spaní. Děti reagují na špatné události různě a některé známky jejich obav nemusí být vždy hned vidět. Mladší děti mohou být víc závislé na rodičích, zatímco teenageři často reagují silným smutkem nebo vztekem. Většina těchto reakcí je krátkodobá a jde o běžný důsledek prožívání stresující události. Pokud takové chování dítěte trvá delší dobu, zvažte, zda se neobrátit na odborníka.
Úroveň stresu můžete dětem pomoci snížit prostřednictvím aktivit, jako je společné břišní dýchání:
- Pětkrát se zhluboka nadechněte: 5 sekund nádech a 5 sekund výdech. Vdechujte nosem a vydechujte ústy.
- Vysvětlete svému dítěti, že když se nadechují, jejich bříško se nafukuje jako měkký balón, zatímco když vydechují, vzduch z tohoto balónu zase pomalu uniká.
Buďte připraveni s dětmi mluvit, kdykoliv téma zmíní. Pokud rozhovor povedete těsně před spaním, zakončete konverzaci něčím pozitivním, třeba přečtením oblíbeného příběhu, aby se jim dobře spalo.
7. Omezte záplavu zpráv
Hlídejte, jak jsou vaše děti vystaveny médiím v době, kdy jsou plná zneklidňujících titulků a rozrušujících záběrů. Zvažte vypnutí zpráv, když jsou malé děti poblíž. S těmi staršími můžete téhle příležitosti využít k diskuzi o tom, kolik času tráví sledováním dění a jakým zdrojům důvěřují. Zamyslete se také nad tím, jak se o konfliktu bavíte s dalšími dospělými, pokud jsou vaši v doslechu děti. Pokud je to možné, snažte se děti rozptýlit, například hraním her nebo společnou procházkou.
8. Pečujte také o sebe
Svým dětem nejlépe pomůžete, pokud sami situaci zvládáte. Vaše reakce na zprávy jim neunikne, a proto pomůže, když zůstanete v klidu.
Pokud cítíte úzkost, strach či znepokojení, udělejte si čas pro sebe a popovídejte si s rodinou, přáteli a dalšími lidmi, kterým důvěřujete. Při sledování dění buďte opatrní: zkuste si vybrat pár konkrétních časů v průběhu dne, kdy zkontrolujete, co se děje. Nebuďte neustále on-line. Podle vašich možností si vyhraďte čas na činnosti, které vám pomáhají si odpočinout a zotavit se.