COVID-19 ztíží boj proti dětské práci

Počet pracujících dětí od roku 2000 klesl o 94 milionů. Pandemie COVID-19 však může dosavadní pozitivní vývoj zvrátit.

New York/Ženeva, 12. června 2020 – Koronavirová krize a její ekonomické dopady mohou ztížit boj proti dětské práci. Vyplývá to ze společného zprávy ILO a UNICEF: COVID-19 and child labour: A time of crisis, a time to act.

UNICEF definuje dětskou práci jako práci dětí, které:

  • jsou příliš malé na to, aby mohly pracovat
  • pracují v takovém rozsahu, že kvůli práci nemohou chodit do školy
  • pracují v podmínkách nebezpečných pro jejich tělesný, duševní a sociální vývoj

Počet pracujících dětí od roku 2000 klesl o celých 94 milionů. Krize související s pandemií COVID-19 ale může dosavadní pokrok v této oblasti zvrátit. Finanční krize postihující nejchudší rodiny může vést k tomu, že se zranitelné děti uchýlí k práci, aby si zajistily obživu.

“Pandemie připravuje nejchudší rodiny o obživu a komplikuje dosavadní boj proti dětské práci,” říká Guy Ryder, generální ředitel ILO. “Pro skutečnou změnu je potřeba zařadit otázku dětské práce do širokého právního rámce týkajícího se vzdělávání, sociální péče, spravedlnosti, pracovního trhu a mezinárodních lidských práv.”

Každé čtvrté dítě

Obyvatelé žijící v nejchudších zemích musí za velmi nízkou mzdu tvrdě pracovat, aby mohli uživit sebe a svou rodinu. Kvůli extrémní chudobě jsou často nuceny pracovat i děti. Celosvětově se dětská práce týká 152 milionů dětí. V nejchudších zemích světa je nuceno pracovat přibližně každé čtvrté dítě. 73 milionů z nich přitom pracuje v hazardních podmínkách, které ohrožují jejich zdraví a život. Největší část pracujících dětí (70 %) je zneužívána k práci v zemědělství.

Čad – Osmiletý Ahmed nese na hlavě cihly, které sám vyrobil v cihelně na předměstí hlavního města N'Djameny, kde spolu s dalšími dětmi pracuje. Ve 22 zemích světa, v nichž probíhají ozbrojené konflikty, chybí ve školních lavicích více než 25 milionů dětí.
Čad – Osmiletý Ahmed nese na hlavě cihly, které sám vyrobil v cihelně na předměstí hlavního města N'Djameny, kde spolu s dalšími dětmi pracuje. Ve 22 zemích světa, v nichž probíhají ozbrojené konflikty, chybí ve školních lavicích více než 25 milionů dětí. © UNICEF/Sokhin

Jednou z nejtěžších forem dětské práce je těžba kovů a nerostů. Těžkou práci děti často vykonávají za minimální mzdu. Pracují přitom i v podmínkách, které jsou ve vyspělých zemích ženám a mladistvým zakázány (jako je  například práce v dolech).

Velmi rozšířená je dětská práce například v jihovýchodní Asii. Jen v Bangladéši pracuje téměř 3,5 milionu dětí. „Potkal jsem velmi malé děti, jak sbírají odpadky na plovoucích skládkách nebo leští kovové mísy v extrémně nebezpečných továrnách, aby přežily,“ říká vyslanec UNICEF Orlando Bloom, který se osobně setkal s pracujícími dětmi v Bangladéši. „Nejenže jsou tyto děti vystaveny nebezpečí zranění a vykořisťování, ale také přicházejí o možnost chodit do školy, a tím o šanci na lepší budoucnost. Pro spoustu dětí je to normální způsob života, ale to, co jsem viděl, nemá s dětstvím nic společného.“

Bangladéš – Desetiletý Tarek pracuje v továrně na výrobu hliníku v hlavním městě Dháka. V současné době v Bangladéši pracuje téměř 3,5 milionu dětí, mnohé z nich v nebezpečném prostředí, které ohrožuje jejich zdraví, vzdělání i budoucnost.
Bangladéš – Desetiletý Tarek pracuje v továrně na výrobu hliníku v hlavním městě Dháka. V současné době v Bangladéši pracuje téměř 3,5 milionu dětí, mnohé z nich v nebezpečném prostředí, které ohrožuje jejich zdraví, vzdělání i budoucnost. © UNICEF/Lister
© UNICEF/Lister

Zavřené školy

Podle zprávy ILO se objevuje čím dál více důkazů toho, že během uzavření škol v době pandemie počet pracujících dětí narůstá. Dočasné uzavření škol se aktuálně týká více než jedné miliardy žáků ve více než 130 zemích. I poté, co se třídy opět otevřou, nebudou si někteří rodiče kvůli tíživé finanční situaci moci dovolit poslat své děti do školy. Podle zprávy ILO je v této situaci palčivá také otázka žen a dívek, které jsou častěji využívány k práci v zemědělství a k domácí práci.

Zpráva ILO navrhuje řadu opatření, jak lze čelit hrozbě narůstající míry dětské práce, například zavedením komplexnějšího systému sociální ochrany, usnadněním přístupu k úvěrům pro nejchudší domácnosti, podporou pracovních míst pro mladé rodiče a opatřením vedoucím k navrácení dětí zpět do škol.

V dobách krize, jako je tato, se dětská práce stává zoufalým krokem nejchudších rodin,” říká ředitelka UNICEF Henrietta Fore. “Spolu s tím, jak stoupá chudoba, zavírají se školy a omezuje se přístup k sociálních službám, je mnoho dětí ohroženo vykořisťováním. Abychom ze světa udělali lepší místo pro děti, potřebujeme se ujistit, že děti i jejich rodiny mají možnost poradit si s nenadálými situacemi v budoucnu. Kvalitní vzdělání, systém sociální ochrany a lepší ekonomické příležitosti mohou změnit jejich životy k lepšímu.”

Bangladéš - Dvanáctiletý Nawab tlačí těžký vozík plný odpadků. „Vybírám na skládce kozí kůže. U nás před domem je vařím v kotli s rozpouštědlem tak dlouho, až vznikne lepidlo. Prodávám ho na stavbách.“
Bangladéš - Dvanáctiletý Nawab tlačí těžký vozík plný odpadků. „Vybírám na skládce kozí kůže. U nás před domem je vařím v kotli s rozpouštědlem tak dlouho, až vznikne lepidlo. Prodávám ho na stavbách.“ © UNICEF/Noorani

Jak bojovat proti dětské práci?

Nejčastější příčinou dětské práce je extrémní chudoba obyvatel. Ta nutí k tvrdé práci i velmi malé děti. Proto UNICEF realizuje dlouhodobé programy vedoucí k trvalému snižování chudoby. V Africe UNICEF v rámci prevence podvýživy podporuje potravinovou soběstačnost nejchudších rodin. Těm v rámci projektu tzv. dobytčích bank dodává domácí zvířata a odolné plodiny pro zajištění obživy a možnosti se o sebe v budoucnosti postarat. Podporuje také komunitní centra, kde mají mladí lidé možnost získat  kvalifikaci ve vybraném oboru a lépe se uplatit na trhu práce.

Prioritou UNICEF je také vzdělávání dětí. Dostupnější vzdělání znamená pro děti možnost trávit čas ve školních lavicích namísto těžké práce na poli či v dolech. Ve spolupráci s vládami jednotlivých zemí UNICEF usiluje o trvalé odstranění překážek, které dětem brání chodit do školy, jako jsou například školní poplatky nebo povinnost nosit uniformy, které si chudé rodiny nemohou dovolit. V oblastech s nedostatkem pitné vody UNICEF také instaluje vodní zdroje přímo ve školách, aby děti měly během výuky dostatek pitné vody a mohly cestou ze školy přinést vodu i pro svou rodinu.

Dokument Tales by Light vysílaný na kanálu Netflix vrhá světlo na dětskou práci. Orlando Bloom a fotograf Simon Lister v rámci natáčení navštívili Bangladéš, aby se zde setkali s některými nejzranitelnějšími dětmi v zemi.

UNICEF v Bangladéši ve spolupráci s místní vládou založil téměř 300 vzdělávacích zařízení v rámci projektu „Druhá šance na vzdělání“. Cílem tohoto projektu, který umožňuje dětem bez domova chodit na několik hodin denně do neformální školy, je začlenit děti zpátky do vzdělávacího systému.

Tisk