Pitná voda a sportovní náčiní pro dětské mnichy v Bhútánu

Český UNICEF se zapojil do dlouhodobého projektu, který zlepší život 2 tisícům chlapců a dívek v bhútánských klášterech.

Ugyen se koupe v teplé vodě jednou za týden. Stejně jako dalších 168 mnišek v klášteře Pemacholing na vrcholku hor nad městečkem Chamkhar v Bhútánu. Neví sice, jak přesně funguje solární systém na ohřev vody, který tady nedávno instaloval UNICEF, jak však říká, díky teplé vodě se tady žije mnohem lépe. Představená kláštera Thuje Dema od dívek vyžaduje disciplínu, současně však dělá vše pro to, aby byl pro dívky klášter domovem a místem, kde se vždy setkají se vstřícnou rukou a vřelostí. Ještě nedávno musely mnišky pracně sbírat suché dřevo v okolních lesích, kdykoliv se potřebovaly vykoupat. A když v zimě, kdy jsou himálajská úbočí zapadaná sněhem, došla zásoba dřeva, musely se omývat ledovou vodou, z čehož byly mnohé nemocné. Nejstarší mniška Ani Ngedup, které je 80 let a nikdo ji tu neřekne jinak než angay (babička), novoty vítá: „Na sklonku života jsem si nemohla vybrat lepší místo: je tady jídlo, čistá voda, dokonce i teplá – a láska.“

Ugyen je v klášteře Pemacholing nejmladší mniškou. „Teď, když máme teplou vodu, jsem tu ještě šťastnější,“ říká.
Ugyen je v klášteře Pemacholing nejmladší mniškou. „Teď, když máme teplou vodu, jsem tu ještě šťastnější,“ říká. © UNICEF Bhútán

V bhútánských klášterech nyní žije okolo 8 000 dětí. Těch, které sem přišli z vlastního rozhodnutí, je však jen minimum. Úmrtí rodičů, extrémní chudoba – to všechno jsou důvody, proč jsou především chlapci posíláni do klášterů. Oficiálně kláštery přijímají chlapce starší sedmi let, ve skutečnosti se však mnichy stávají i pětileté děti, protože v těžkých životních situacích často nemají, kam se jinam uchýlit.

Nejtíživější je situace malých mnichů v komunitních klášterech, které nejsou oficiálně registrovány a nedostávají ani ty nejskromnější příděly. Tam, kde chybí zdroje pitné vody, se mezi dětmi šíří nebezpečné nemoci, zdravotnická péče je dostupná jen obtížně. V klášterech děti obvykle ztrácejí kontakt se svou rodinou, školou, kamarády. Problémem je také výuka, která se soustředí především na duchovní oblast, takže děti rychle zaostávají za svými vrstevníky ze základních škol, kde se vyučují všechny standardní předměty včetně angličtiny. Pro udržení kázně stále mnohé klášterní školy používají tělesné tresty. Představení některých klášterů sice vnímají potřebu dětem uchovat alespoň částečně jejich dětství, umožnit jim občas si hrát a odpočívat, rozhodně to však není pravidlem všude.

Na počátku loňského roku UNICEF ČR podpořil programy zaměřené na zlepšení životních podmínek dětí, které v bhútánských klášterech žijí. Naše společné úsilí s výbory UNICEF v Japonsku a ve Švýcarsku už má první konkrétní výsledky – za jeden rok se například podařilo:

  • zavést pitnou vodu pro celkem 180 chlapců a dívek v klášterech Dobji, Tshangkha a Wolakha, budování toalet a umýváren v Talakha a Samkharu bude dokončeno v květnu 2017
  • zajistit učebnice angličtiny do 40 klášterních škol
  • proškolit představené 15 klášterů v oblasti zdravotní péče a ochrany dětí, kteří v tomto roce sami proškolí představitele dalších 63 klášterů
  • ve 12 ženských klášterech zahájit informační kampaň zaměřenou na práva dětí a žen
  • vybavit 51 klášterních škol, které navštěvuje celkem 1 000 dětí, soupravami pro sport
Chlapci z kláštera Nyapa Goempa si krátí přestávku volejbalem.
Chlapci z kláštera Nyapa Goempa si krátí přestávku volejbalem. © UNICEF Bhútán

Cílem tohoto výjimečného projektu, na kterém se s hrdostí přímo podílíme, je zajistit zdravé prostředí a rozvoj pro 2 000 dětí v klášterech, kde se pomoci doposud nedostává. 

Pomoci můžete i Vy – příspěvkem v libovolné výši prostřednictvím tohoto formuláře.

 

Malý mnich (2015, režie Martin Čech)

Tisk