38 % dětí ve Rwandě strádá v důsledku podvýživy. Pomozte nám to změnit!

Chronická podvýživa není na první pohled tak jednoduše rozeznatelná jako stavy vyhladovění, které známe z oblastí postižených hladomory a kritickým nedostatkem potravy. Její důsledky pro vývoj dítěte však nejsou o nic méně tragické.

Ve Rwandě trpí celých 38 % dětí chronickou podvýživou, způsobenou jednotvárnou stravou a nedostatkem proteinů, železa a dalších živin nezbytných pro jejich zdravý vývoj. Jejich energetický příjem sice převyšuje minimum nutné pro přežití, je však trvale nedostatečný. Příčinou tohoto problému jsou vysoké ceny potravin – například kilogram mouky, ze které se zde s vodou připravuje základní příloha ugali, stojí v přepočtu 15 Kč, což je na místní poměry to je opravdu hodně, když švadlena si za měsíc vydělá 1 900 Kč a kvalifikovaný lékař v okresní nemocnici má plat okolo 6 000 Kč – dalším důvodem je také regionální nedostupnost plodin mimo období sklizně a v některých případech také nízké povědomí o zásadách správné výživy a přípravy jídel.

© UNICEF/Laurent Rusanganwa

U dětí trpících chronickou podvýživou se často rozvine anémie a v souvislosti s tím i nedostatek energie a dušnost. Další příznaky zahrnují neschopnost soustředění nebo zvýšenou podrážděnost, nízký vzrůst a mentální zaostávání. Podvyživené děti mají výrazně oslabený imunitní systém a jsou méně odolné vůči běžným dětským nemocem. Chronicky podvyživené dítě proto může zemřít i v důsledku běžného nachlazení nebo průjmu. Z šesti milionů úmrtí ročně mezi dětmi mladšími pěti let souvisí s podvýživou více než jedna třetina.

Tragédií je to, že důsledky podvýživy před narozením a během prvních pěti let života jsou trvalé - ani lepší výživa v pozdějším věku nemůže napravit způsobené tělesné a mentální poškození!

UNICEF proto s pomocí místních dobrovolníků ve Rwandě rozvíjí pilotní programy zaměřené na boj s dětskou podvýživou a posílení potravinové soběstačnosti nejchudších komunit: jako prevenci dětské podvýživy dodáváme dětem potřebné vitaminy, školíme matky o zásadách správné výživy, důležitosti kojení a plánovaného rodičovství. Nejchudším rodinám a sirotkům dodáváme v rámci projektu „dobytčích bank“ také domácí zvířata a odolné plodiny pro zajištění obživy a možnosti se o sebe v budoucnosti postarat samostatně.

Kolik stojí pomoc?

  • 285 Kč – soubor sazenic mrkve, zelí, batátů a fazolí obohacených železem
  • 877 Kč – závěsná dětská váha (přenosná váha do 25 kg, doplněná sadou pěti kusů speciálních vážicích kalhotek pro nejmenší děti)
  • 905 Kč – koza*
  • 1810 Kč – prasátko*

(* jde o průměrnou cenu, skutečná cena se může lišit v závislosti na regionu, velikosti, stáří a plemenu zvířete)

Pilotní projekty UNICEF

Speciose Murowukwere (zcela vlevo) mluví s vyškolenou výživovou dobrovolnicí Beatrice Kampirwa o úspěších při chovu koz, které jí poskytl UNICEF. „Před rokem jsem dostala kozu, a když nastal správný čas, přivedla jsem ji k samci. Vše se podařilo a před měsícem se narodila dvě kůzlata. Zatím jsou ještě malá a pijí mléko od mámy, ale až je odstavíme, budu kozu dojit pro potřeby rodiny. Možná se mi podaří stádo ještě rozmnožit a jednou bych mohla kozy prodávat,“ vysvětluje své plány. „Díky kozám mám také hnojivo pro svoji zeleninovou zahrádku. Brambory a kasava hned rostou lépe,“ dodává. 

© UNICEF/Noorani
© UNICEF/Noorani

S podporou UNICEF a místních odborníků na udržitelné zemědělství se ženy učí také pěstovat plodiny. Na učebním poli experimentují s fázovanou sadbou, která zajistí obživu i mimo hlavní sklizeň, a s různými druhy hnojiv: v části označené T0 rostou plodiny bez hnojení, T1 je označeno pole, kde se hnojí pouze organicky, tj. hnojem místních krav a koz, a v části T2 používají hnůj kombinovaný s profesionálními hnojivy. 

© UNICEF/Noorani
© UNICEF/Noorani

S pomocí obrázkové knihy zdravotní sestra vysvětluje ženám ve vesnici Uwabumenyi zásady správné výživy: jak vařit, aby jídlo bylo nutričně vyvážené a uchovaly se v něm potřebné vitaminy, minerály a stopové prvky. Osvěta zahrnuje také další zdravotní a hygienické oblasti, včetně plánovaného rodičovství. Během posledních pěti let se ve Rwandě podařilo snížit průměrnou porodnost z 6,1 na 4,2 dětí na ženu.

© UNICEF/Noorani

Na teoretickou část navazuje praktická ukázka s použitím místních plodin, které ženy pěstují na zkušebním poli i na svých rodinných zahrádkách. 

© UNICEF/Noorani
© UNICEF/Laurent Rusanganwa

Nutriční stav dětí je pravidelně jednou za měsíc kontrolován převážením, jehož výsledky se zapisují do zdravotní karty dítěte. 

© UNICEF/Noorani

Alternativou v oblastech, které nejsou z hlediska složení půdy vhodné pro pěstování zeleniny, je chov ryb v družstevních rybnících, jako je například ten ve vesnici Nyagatoma.

© UNICEF/Noorani

Výsledky těchto projektů jsou zřejmé: ženy vědí, jak pěstovat zeleninu, vlastní prací si zajistí obživu, která je ohleduplná k místnímu prostředí, a jejich děti nejsou nemocné.

Pomozte nám prosím tyto pilotní projekty rozšířit po celé zemi tak, aby žádné dítě zbytečně nezaostávalo nebo dokonce neumřelo na důsledky chronické podvýživy, která je ve Rwandě doposud tolik rozšířená. 

Jak můžete pomoci?

  • příspěvkem na sbírkový účet 10111011/0300, v. s. 777 nebo prostřednictvím tohoto formuláře
  • odesláním jednorázové dárcovské SMS ve tvaru DMS UNICEF 90 na číslo 87777 nebo zřízením trvalé (měsíční) DMS ve tvaru 
    DMS TRV UNICEF 90 na 87777 (cena 90 Kč, UNICEF obdrží 89 Kč, více o DMS na darcovskasms.cz)

Tisk