Klíčové programy UNICEF

Programové úsilí UNICEF je zaměřeno na pomoc dětem ve všech oblastech, které negativně ovlivňují kvalitu jejich života a rozvoj jejich potenciálu – na zdraví dětí, výživu, přístup k nezávadné vodě, hygienu, prevenci a léčbu AIDS, vzdělávání a ochranu dětí před týráním a vykořisťováním jakéhokoliv druhu.

Přežití a rozvoj nejmenších dětí

Každý den ve světě stále ještě umírá téměř 17 000 dětí ve věku do pěti let z důvodů, kterým lze předejít. Umírají na podvýživu a nemoci, proti kterým existuje běžné očkování nebo jednoduché léky, z důvodu nedostatku pitné vody a hygieny, nízké dostupnosti zdravotní péče.

Cílem projektů UNICEF zaměřených na přežití nejmenších dětí je zajistit pro ně dobrý start do života – zdravotní péči včetně očkování, dostatečnou výživu, monitoring růstu dětí, pitnou vodu, ale i řádnou registraci při narození a ochranu před násilím a zneužíváním.

Strategie UNICEF na zvýšení dostupnosti zdravotní péče v odlehlých komunitách vyškolením zdravotnických pracovníků přímo z řad komunit již přinesla výrazné snížení dětské úmrtnosti a celkové zlepšení zdravotního stavu dětí v 6 zemích – v Nigeru, Malawi, Libérii, Sierra Leone a Východním Timoru.

I když je mnoho úkolů ještě před námi, naše práce přináší pozitivní výsledky – za posledních 25 let se podařilo úmrtnost nejmenších dětí snížit o více než třetinu (z 12 milionů úmrtí dětí do pěti let věku v roce 1990 na 6,3 milionů v roce 2013). Většina hlavních snížení v úmrtnosti dětí do 5 let ve všech geografických regionech souvisí se zesíleným bojem proti nakažlivým nemocem. Např. větší dostupnost očkování proti spalničkám pomohla mezi lety 2000 až 2013 zachránit životy více než 15 milionů dětí.

Nejčastější příčiny úmrtí nejmenších dětí 

(ze zprávy UNICEF o přežití dětí, vydané v září roku 2014)

V celosvětovém měřítku jsou 5 nejčastějšími příčinami úmrtí dětí do 5 let věku zápal plic (15 %), komplikace u dětí narozených předčasně (17 %), komplikace v průběhu porodu (11 %), průjmová onemocnění (9 %) a malárie (7 %).

Zápal plic, který je celosvětově příčinou 15 % všech úmrtí dětí do 5 let, si v roce 2013 vyžádal 940 tisíc dětských životů – většinu z nich však pouze ve 2 geografických regionech (v subsaharské Africe a v jižní Asii). Ačkoliv se od roku 2000 podařilo snížit počet úmrtí na zápal plic u nejmladších dětí o 44 % (z 1,7 milionu případů na 940 tisíc), zápal plic stále zůstává jednou z nejčastějších příčin úmrtí dětí z chudých oblastí.

Počet obětí na průjmová onemocnění klesl v uplynulých 15 letech přibližně na polovinu – z  1,2 milionu úmrtí v roce 2000 na 0,6 milionu v roce 2013. Stále to však znamená, že v důsledku průjmových onemocnění denně umírá 1600 dětí mladších pěti let.

V roce 2013 zemřelo na malárii 450 tisíc dětí do 5 let věku, což v průměru představuje 1200 úmrtí každý den. K většině těchto úmrtí došlo v subsaharské Africe. Rozvíjení projektů zaměřených v uplynulých deseti letech na prevenci tohoto onemocnění objektivně zachránilo přibližně 1 milion dětských životů.

Přibližně k 44 % úmrtí nejmenších dětí dochází v průběhu novorozeneckého období (během prvních 28 dnů života). V roce 2013 v tomto věkovém období ve světě zemřelo celkem 2,8 milionu dětí – nejvíce těchto úmrtí připadá na země jižní Asie a subsaharské Afriky, které se vyznačují nejvyšší novorozeneckou úmrtností a zároveň i nejvyšším počtem porodů ročně. Nejčastější příčinou těchto úmrtí jsou komplikace související s předčasným porodem a porodní traumata (poškození, ke kterým dojde v průběhu porodu).

Podvýživa

Příčinou téměř poloviny úmrtí dětí ve věku do pěti let je podvýživa. V roce 2013 jejím následkem zemřelo 3 miliony nejmenších dětí. Podvýživa je také důvodem úmrtí půl milionu žen ročně v době těhotenství a porodu.

Většinou bývá podvýživa spojována s takovými situacemi, jako jsou hladomory, přírodní katastrofy či války, ve skutečnosti je většina jejích případů způsobena jednotvárnou stravou, nízkou kalorickou hodnotou přijímané stravy, nedostatečným příjmem proteinů, vitamínů, minerálů, nedostatečnou zdravotní péčí a nevhodnými stravovacími zvyklostmi. Nejvíce jsou podvýživou postiženy děti, které se narodí v zemích subsaharské Afriky a jižní Asie (zejména v Indii), které se vyznačují nejnižším přístupem dívek ke vzdělání.

V situacích katastrof, spojených s kritickým nedostatkem potravy, jako např. v zemích afrického Sahelu, mohou těžce podvyživené děti přežít pouze za předpokladu, že jim bude na dobu několika týdnů poskytnuta pomoc v podobě terapeutické stravy.

Základní vzdělání a rovnost pohlaví

Na světě stále ještě nemůže chodit do školy více než 58 milionů dětí (9 % světové dětské populace) – nejhorší situace je v subsaharské Africe, kde je právo na vzdělání odepřeno každému čtvrtému dítěti.

UNICEF na podporu dostupnosti vzdělání v mnoha zemích rozvíjí projekty tzv. škol přátelských k dětem, které umožňují dětem získat základní vzdělání a znalosti potřebné pro kvalitnější život – v těchto nízko-nákladových školách, vybavených pitnou vodou a oddělenými toaletami, se neplatí školné a uniforma není povinností. Hlavní myšlenkou projektu je aktivní zapojení celé komunity: školy staví sami vesničané, UNICEF jim poskytuje stavební materiál a nářadí, které jsou pro komunitu příliš drahé nebo nedostupné, a zajistí také přípravu učitelů a vybavení škol jednoduchým nábytkem a učebními pomůckami.

V Africe UNICEF ve spolupráci s Nadací Nelsona Mandely rozvíjí na principu škol přátelských k dětem projekt známý pod názvem „Školy pro Afriku“, který je zaměřen na zpřístupnění školní docházky pro nejvíce znevýhodněné dětí: dívky, sirotky a děti z extrémně chudých rodin.

Na stejném principu jsou zřizovány také neformální komunitní školy, určené pro děti, které musejí pracovat, a režim školy je proto uzpůsoben jejich časovým možnostem.

Děti a HIV/AIDS

Na světě právě teď žije více než 17,7 milionů dětí, které ztratily jednoho nebo oba rodiče z důvodu AIDS. 3,2 milionu z tohoto počtu tvoří děti, které jsou samy nemocné – naprostá většina z nich se smrtelným virem nakazila od svých matek v průběhu těhotenství, porodu nebo kojení. Bez lékařské pomoci polovina těchto dětí zemře ještě dříve, než oslaví své druhé narozeniny. Ačkoliv v mnoha zemích s vysokým výskytem HIV v subsaharské Africe počet případů nákazy virem HIV mezi dětmi do 14 let od roku 2009 významně poklesl – v Ghaně o 76 %, v Jihoafrické republice o 46 % – země subsaharské Afriky stále představují 71 % všech případů, tj. dětí i dospělých, z celkového počtu nakažených virem HIV na celém světě.

Dvě třetiny těhotných žen v nejchudších zemích, které jsou pozitivní na HIV, o své nemoci vůbec nevědí. Přitom včasná diagnostika jednoduchým testem v průběhu těhotenství je jedinou zárukou, že se podaří zabránit přenosu viru na dítě a že postup nemoci bude moci být zpomalen i u matky. Je proto nutné, aby každá žena i z té nejchudší a nejizolovanější části světa měla možnost se během těhotenství nechat vyšetřit lékařem, který kromě jiných vyšetření provede také test na AIDS. A pokud virus skutečně má, musí včas dostat léky, které přenosu viru na dítě zabrání. Od roku 2005 se takto podařilo zabránit 850 tisícům případů přenosu viru HIV z matky na dítě.

V nejchudších zemích bez rozvinutých zdravotnických systémů je však uskutečnění tohoto úkolu velice obtížné: velká část žen rodí doma a lékaře během těhotenství navštíví jednou, maximálně dvakrát, protože cesta pěšky na kliniku ze vzdálených oblastí, kde žijí, je velice obtížná a trvá příliš dlouho. Dalším důvodem je skutečnost, že pro 38 % matek, které žijí s HIV, a pro téměř než 65 % jejich dětí, jsou stále ještě nedostupné léky, které mohou přenosu HIV zabránit nebo průběh nemoci zpomalit.

Práce UNICEF se kromě prevence přenosu viru z matky na dítě a léčby nemocných dětí zaměřuje také na ochranu sirotků, kterým rodiče na AIDS již zemřeli: pomáháme jim zajistit základní potřeby, jako jsou zdravotní péče, výživa, pitná voda a možnost chodit do školy. A díky osvětovým programům pracujeme také na tom, aby i později v životě byly děti před rizikem nákazy ochráněny.

Ačkoliv ještě před časem bylo téměř nemožné zabránit, aby těhotenství infikované ženy nebylo současně rozsudkem smrti pro její dítě, díky soustavnému úsilí za snížení nebezpečí a dopadů HIV/AIDS na děti a jejich matky se podařilo dosáhnout významného úspěchu: míru nových infekcí u dětí se podařilo v porovnání s rokem 2001 snížit o 40 procent (na 240 000 nakažených dětí v roce 2013). V prosinci 2013 podstoupilo antiretrovirální léčbu o 20 % více těhotných žen než roce 2010.

Stále ještě je však léčba dostupná pouze pro třetinu dětí a dvě třetiny těhotných žen (na rozdíl od celosvětového průměru léčby u dospělé populace, který činí 64 procent).

Ochrana dětí

Na světě žijí 2,2 miliardy dětí – 500 milionů až 1,5 miliardy dětí se stalo obětí nějaké formy násilí, týrání a zneužívání, 150 milionů z nich je zapojeno do nejhorších forem dětské práce, 1,2 milionu dětí se každoročně stává oběťmi obchodu s dětmi, až 230 milionů dětí není registrováno při narození, 1 milion dětí je držen ve vazbě bez soudního řízení, 3 miliony dívek ročně musí podstoupit obřízku (celkem na světě žije více než 130 milionů obřezaných žen a dívek), 7,3 milionů dívek otěhotní a porodí dítě před dosažením plnoletosti, z toho 2 miliony dívek porodí dítě před svými 15. narozeninami, celosvětově je každá desátá dívka provdána dříve, než dosáhne věku 15 let...

Programy UNICEF na ochranu dětí jsou zaměřeny na registraci dětí při narození, vyhledávání pracujících a zneužívaných dětí, poskytování zdravotní a psychosociální pomoci, na osvětu, jak se bránit rizikům předčasných sňatků a těhotenství, včetně prevence HIV/AIDS. A osvětou se snaží postupně působit i na odstranění škodlivých tradic, jako je ženská obřízka. Pomoc UNICEF není zaměřena pouze na oběti takových situací, ale jedná také s vládami a vůdci komunit, aby problémy různé formy násilí na dětech byly vyřešeny trvale.